Pekelná princezna je kniha, u které se budete bát…
Brynhilda „Bella“ přijíždí do Nového světa za lepší budoucností z Norska za svou již šťastně provdanou sestrou. Brzy i Bella zakotví v manželství, které však není zrovna dvakrát růžové. Manžela se proto brzy „zbaví“. Bella lačnící po penězích brzy nalezne způsob, jak si vydělat. Začne na svou odlehlou farmu blízko malebného města La Porte lákat muže (vdovce, staré mládence) za účelem získání jejich peněz a pak je jednoduše zavraždí. S těmito muži vedla bohatou korespondenci. Poté, co zjistila jejich majetkové poměry, jim slíbila manželství či prodej farmy a za tímto účelem je požádala o osobní návštěvu. Po jejich příjezdu se k nim chovala velmi pohostinně, proto zůstali déle, než původně plánovali. Když nadešel vhodný čas, podala jim jed a pak je v klidu rozsekala. Pozůstatky pohřbila na dvoře v jámách zasypaných hašeným vápnem. Tento neobyčejný způsob obživy provozovala řadu let. Předpokládá se, že si těmito vraždami potencionálních manželů a kupců přišla zhruba na 47 tisíc dolarů, což v přepočtu na dnešní dobu přesahuje 1 milion dolarů.
Farma jednoho dne vyhoří, jsou nalezeny shořelá těla Belliných dětí i tělo dospělé ženy, avšak nikdy se vyšetřovatelům nepodařilo dokázat, že šlo opravdu o tělo vražedkyně Belly. Záhada vraždění paní Gunnessové nebude nejspíš nikdy zcela vyřešena. Pojetí a brutalita provedení zločinů nemá obdoby. Příštím generacím bude známa jako největší zloduch 20. století…
Vlastní pocit z četby
Kniha Pekelná princezna bádá nad životem a možnými myšlenkovými pochody hlavní hrdinky. Popisuje vyšetřování záhadných vražd a ještě záhadnějšího úmrtí samotné Belly, jsou zde uvedeny rozbory její osobnosti nejrůznějšími psychology, psychiatry a kriminalisty. Nechybí ani porovnání s jinými masovými vrahy tehdejší doby. Nejvíce mě „fascinovalo“ počínání novinářů i samotných lidí, kteří si z farmy, po odkrytí jejich hrůz, udělali doslova cirkus. Autor Harold Schechter zpracoval předložené téma na jedničku s hvězdičkou, avšak čtenář musí počítat s pocitem, že čte spíše vysokoškolskou závěrečnou práci než románově zpracovaný příběh. V závěru knihy je uveden bohatý poznámkový aparát se seznamem literatury, z níž autor čerpal a ten může být pro zájemce o další poznatky této masové vražedkyně odrazovým můstkem pro vlastní bádání.
