Chester Beatty Papyrus III
Vůbec nejstarší snář, který se dochoval do dnešních dnů, pochází z Egypta. Vznikl pravděpodobně kolem roku 1220 př. n. l., v době začátku vlády faraóna Ramsese II. z 19. dynastie. S největší pravděpodobností jde o kompilaci ze starších pramenů, z nichž některé se datují do doby kolem 2000 let př. n. l. (Bylo by to celkem logické vzhledem k tomu, že od této doby písaři skutečně zapisovaly výklady snů na základě motivů, sdělovaných lidmi.)
Neznáme původního vlastníka tohoto snáře, ale víme, že se dostal do rukou písaře (Qeniherkhepshef), poté přešel do rukou dalších členů rodiny, stal se součástí archívu a nakonec byl uložen na hřbitově v Deir el-Medina (dělnická vesnice poblíž Údolí králů), kde byl objeven. Nyní je papyrus majetkem Britského muzea (Chester Beatty Papyrus III).
Jak vlastně takový snář vypadal? Je to svitek papyru, který je popsán hieratickým písmem (tj. zjednodušené hieroglyfy). Bohužel je poškozen a chybí úvodní a závěrečná část. Snář obsahuje kolem 108 snů, přičemž nejprve jsou uvedeny sny dobré, potom zlé.
Každá strana papyru začíná slovy “Když člověk vidí sám sebe ve snu” ve vertikálním sloupci. Po těchto slovech následuje záznam symbolu/děje, poté hodnocení “dobré” nebo “špatné” (slovo “špatné” je vždy napsáno červeně, barvou špatných znamení) a nakonec výklad:
“Když člověk vidí sám sebe ve snu, jak se dívá z okna, dobré; to znamená vyslyšení jeho pláče.”
“Když člověk vidí sám sebe ve snu, a jeho postel začíná hořet, špatné; to znamená, že vypudí svou manželku.”
“Když člověk vidí sám sebe ve snu, a ponoří se do studené vody, dobré; to naznačuje zbavení se všech nemocí/potíží.”
“Když člověk vidí sám sebe ve snu, a vidí svůj obličej v zrcadle, špatné; to znamená nový život.”
“Když člověk vidí sám sebe ve snu, a spatří hada, dobré; to znamená urovnání sporu.”
“Když člověk vidí sám sebe ve snu, a vidí sám sebe mrtvého, dobré; to znamená dlouhý život.”
Ve snech je popsáno 78 činností a emocí. Jde o běžné činnosti, vykonávané obyčejnými lidmi (např. vyřezávání, tkaní, vaření piva, prohlížení památek, atd.). Většina těchto činností souvisí s tím, že člověk něco vidí/spatří, další početná skupina se zabývá jídlem a pitím, menší část snů se zabývá sexuálními aktivitami a tím, že snící něco získá (např. dědictví nebo novou manželku) nebo ztratí (např. člověk je okraden nebo platí daň). Asi 15% snů je o pocitech (radost, zloba, prolhanost/faleš, ustanou drby o snícím).
Na výkladové rovině asi čtvrtina snů předvídá události, které se stanou (včetně přejedení, hladovění nebo že se bude léčit), menší část snů předvídá, že snící bude v situaci, kdy ho budou posuzovat “bohové” (buď mu odpustí hříchy, nebo si bude muset odpykat trest). Asi 10% snů předvídá, že dojde k nějaké změně v postavení snícího (stane se důležitou osobou ve své komunitě).
Zajímavé je, že snář uvádí motivy odděleně pro dva typy snících. Jednak pro hodné a mírné lidi Horovy a jednak pro neurvalé lidi Sethovi. Pro každou skupinu jsou uvedeny sny dobré a zlé. Jako by bylo již tehdy důležité odlišovat, jakému typu člověka se sen zdá.
Na svitku je ještě zaznamenáno, jak se lze ochránit před obsahem špatných snů. Jeden z uvedených způsobů spočívá v tom, že snící si musí třít svůj obličej bylinami, pivem a myrhou, čímž se vyhne negativním účinkům zlého snu a zároveň se také odstraní škodlivý vliv, který sen způsobil v nitru spáče. Pro Egypťany byly zlé noční můry obzvláště tíživé, neboť věřili, že “bohové” vidí přímo do jejich srdcí, a tak se potřebovali tíživého obsahu snů zbavit.
Carlsberg Papyrus XIII a XIV
Další dochovaný snář z Egypta, který obsahuje výklady znamení, pochází až z doby kolem roku 200 n. l. Původně obsahoval 250 vyložených znamení, ale zhruba polovina z nich je poškozená. Jistý oddíl v textu se zabývá výhradně ženskými sny. Snář je sestaven na základě starších snářů (jak dokládá rozdělení na dva typy snících). Obsahuje poměrně hodně detailů.
