Tomu říkám šokující informace, že ano? Právě podobné zprávy se tak často šíří řetězovými maily, posílají se od jedněch úst k druhým, nehledě na to, zda se jedná o pravdu nebo bohapusté výmysly. Využila jsem pro jednou clickbaitového titulku, abych vám sdělila něco velmi důležitého.
Věta v titulku samozřejmě pravdivá není. Kdyby byla, patrně by po ulicích pochodovala ozbrojená domobrana naštvaných čechů a kohokoli s turbanem a vousy věšela na kandelábry. Nastala by masová hysterie, hořely by mešity.
Jenže senzace se nekoná – nejsou to imigranti, co zabíjí 4 občany naší republiky každý den. Nejsou to dokonce ani teroristi, zločinci či dopravní nehody. A cože to tedy je příčinou vyhasnutí čtyř životů denně? Sebevražda. V České republice se každý den v průměru zbaví života vlastní rukou čtyři lidé. A evidentně nás to nechává zcela chladnými…
Den prevence sebevražd
Na úterý, tedy 10. září, připadal Světový den prevence sebevražd. Proto se v některých médiích objevila tahle krátká informace. Která samozřejmě zanikla v šumu nejrůznějších politických kauz, válek, výbuchů, hurikánů a senzačních odhalení o celebritách. Přitom je to vlastně naprosto šokující.
Promiňte mi to neustálé srovnávání s uprchlickou krizí a teroristickými útoky, což je téma, které stále ještě silně rezonuje naší společností, ale to byla vlastně první věc, co mě napadla. Protože nepoměr těch čísel a reakcí je prostě tak ohromný, že mi to bere dech. Když jsem před pár lety jela na dovolenou do Paříže, vyslechla jsem si ze všech stran, jak je to nebezpečné a jak bych tam radši jezdit neměla, protože teroristi. Jenže tihle teroristi zabili v Evropské unii za letošní rok méně lidí, než jich spáchá sebevraždu za jediný den!
Sebevražda – plíživý zabiják
Víte, jaká je nejčastější příčina smrti u dívek ve věku 15-19 let? Nejsou to žádné choroby, dopravní nehody ani trestná činnosti. Jsou to ony samy!
U všech mladých lidí mezi 15-29 lety je pak sebevražda druhou nejčastější příčinou odchodu z tohoto světa. Vlastní rukou pak sejde ze světa asi 4 – 5x více mužů, než žen.
Na celém světě každý rok spáchá sebevraždu kolem 800 000 lidí.
To je víc mrtvých, než u všech teroristických útoků, válečných konfliktů a násilné trestné činnosti dohromady. O násilnících v parku, válečných zónách a teroristech se přitom mluví v jednom kuse. A zatím jedním z největších vrahů lidí jsou oni sami. Prostě se rozhodnou vzít si život, protože už jim to tady připadá k nesnesení. Na každý dokonaný čin pak připadá odhadem kolem dvaceti pokusů. Jen v ČR tak tedy zkusí zabít sebe sama asi 80 lidí každý den.
Sebevrah nerovná se zbabělec
Hodně často slýchám názor, že ten, kdo se zabije, je slaboch. Posera, který to prostě vzdal, místo aby bojoval. Můžu vám říct, že rozhodnutí vzít si život ale není zrovna jednoduché. Pud sebezáchovy a víra, že to bude lepší, jsou většinou silnější, než úmysl všechno skončit. Abyste to překonali, musíte být fakt úplně v háji. Jakože totálně a kompletně.
Lidi se prostě málokdy zabíjejí kvůli hloupostem. Skočit pod vlak nebo se zhoupnout na oprátce není něco, co uděláte z nudy nebo rozmaru. Nebo proto, že jste slaboch, co má akorát blbej den a tak se rozhodne vykrvácet do vany.
Neříkám to jen tak. Když mi bylo 13 let, pokusila jsem se o sebevraždu. Nebyl to pubertální výkřik – myslela jsem to vážně. A jen díky velkému štěstí se mi to tehdy nepodařilo. Z vlastní zkušenosti tedy moc dobře vím, že rozhodnutí vzít si život zraje dlouho. Postupně na tu misku vah přidáváte další a další věci, až jednoho dne zjistíte, že miska s nápisem “jdi a už konečně chcípni” váží mnohem víc, než “nevzdávej to”. A tak jdete a chcípnete. Nebo to aspoň zkusíte.
Proč?
Důvodů k sebevraždě může být tisíc a jeden. Ale kromě bezvýchodné situace, jako jsou dluhy, krach nebo životní neúspěch, který již nejde napravit, to dost často bývá prostý pocit, že jste úplně na nic. Že na tomhle světě nebudete chybět. Že neexistuje nikdo, kdo by byl z vaší smrti smutný a tak vlastně o nic nejde. Nebo dokonce, že tím, že zemřete, vlastně uděláte lidem, které máte rádi službu, protože jim bez vás bude líp.
Tímhle vším jsem si prošla a moc dobře vím, jak tíživé tyhle pocity jsou a jak hluboko vás mohou dostat.
Za pokus o sebevraždu často může nějaká duševní nemoc (zejména deprese, schizofrenie nebo u mladých žen poruchy příjmu potravy jako anorexie). Dost často by to ale nemuselo zajít až k propuknutí duševní nemoci, kdyby budoucího sebevraha měl prostě někdo rád. Bezpodmínečně, opravdově, bez souzení a posuzování.
Takže kdybychom chtěli zachraňovat ty mladé nevinné životy, které končí sebevraždou, stejně vehementně, jako bychom je zachraňovali před vybuchujícími musulmany, měla by ta domobrana chodit po ulicích s pugétem kytek pro každou mladou slečnu, kterou potká.
Bojovníci za lepší svět by měly na potkání říkat lidem, že jim to dneska sluší a že je fajn, že je vidí. Mohli by půjčovat peníze bez úroku těm, na které dopadlo příliš mnoho exekucí. Chránit šikanované děti před agresory. Být tu pro všechny, kdo se cítí osamělí a nemají si s kým popovídat. Chválit oplácaným holkám jejich krásně kulaté zadky (protože anorexie a bulimie mají na sebevražednosti mladých žen největší podíl). Usmívat se a šířit pohodu a dobrou náladu.
Pocit vlastní méněcennosti a sebenenávisti zabije 4 Čechy každý den.
Deprese a nenávist k sobě samému je nejčastější příčinou smrti náctiletých dívek a druhou nejčastější příčinou smrti mladých lidí obecně. Jsou to i vaše děti, milí vlastenci. Chraňte je. Nejlépe tak, že si jich budete všímat a budete je mít rádi. Že je budete poslouchat a všimnete si, že je něco trápí. A samozřejmě to platí pro všechny – ne jen pro vlastence:)
S láskou Lúmenn
Jak pomoci?
Nepodceňujte depresivní nálady vašich blízkých. Rozšířený mýtus, že kdo mluví o sebevraždě, ten ji nespáchá, je naprosto mylný. Když zaslechnete něčí volání o pomoc, vyslyšte ho, dokud je čas. Zároveň však nezapomínejte, že konečné rozhodnutí odejít z tohoto světa leží na každém z nás a někdy prostě není ve vaší moci člověka zachránit. Níže naleznete stručný popis toho, jak můžete pomoci.
Kdo jsem?
Jsem blogerka, čarodějka a taky nenapravitelný snílek. Již od roku 2009 pro vás píšu tento web. Snažím se rozdávat světlo a lásku a jsem tady vždy, když potřebujete pomoci. Navštivte také můj e-shop Angelum Lucis a udělejte si radost ručně vyráběnými magnetky, malovanými mandalami nebo dalším esoterickým zbožím. S dotazy se na mě obracejte v poradně.
