Manipulace je opravdu nebezpečná a jediná věc jak se nechat ovládat je o těchto lidí odejít (ať je to partner či kamarádka!). Takové lidi nikdy nezměníme a ti “špatní”, vždy budeme je my.
Ať uděláš cokoli, špatný jsi TY aneb Jak ze smyčky manipulátora
Proč jsem takový zoufalec? Jak je možné, že ať dělám sebevíc, pokaždé jsem to já, kdo ve vztahu chybuje, kdo je vinen, kdo je trestán, kdo druhému něco dluží?
Nikdo, kdo druhého opravdu miluje, si nechce připustit, že jeho partner je manipulátor nebo že by mohl mít nějaké chyby. Každý, kdo opravdu miluje, při skřípajícím vztahu hledá chyby jen v sobě. Takzvaná internalizace je pro něj snazší. Druhého beztak nejde změnit, když se změnit nechce, a navíc hledáme-li chybu v sobě, vždy nějakou najdeme. A pokud ji snad najít nemůžeme, manipulátor nám ochotně pomůže nějakou nalézt.
Nepoložili jste si nikdy otázky:
-
Nedělám náhodou mnohem víc toho, co si přeje druhý, a skoro nic, co chci já?
I když je mi ve vztahu pořád hůř, nemám náhodou pořád větší pocit závislosti na partnerovi a vztahu s ním?
Čím víc je mi o hlavu otloukána nějaká vina, nemám náhodou stále větší potřebu se omlouvat, ponížit, cokoli odčinit, ačkoli žádnou chybu subjektivně nevidím?
„V jakém divném vztahu to, ksakru, žiješ?“ ptá se možná Tvé okolí a třeba už i Ty. „Napadlo Tě vůbec někdy, že Tebou druhý manipuluje? Čím častěji jste spolu, nemáš pocit, že se Ti hůř dýchá, a přitom po té utahované smyčce zvláštně toužíš? Vnímáš, že druhý neslyší to, co Ti vadí, a přitom jsi to stále Ty, kdo dělá první usmiřující krok?“
„Ten špatný“
Manipulace je běžná vztahová strategie. Všichni se snažíme druhé lidi posunout z bodu A do bodu B. Děláme to s dětmi, u kterých chceme probudit zodpovědnost, s přáteli, kterým chceme pomoci z těžké situace, i s partnery, které chceme podpořit, vysvobodit z úzkostí.
Negativní manipulace znamená jednat s člověkem tak, aby se mu přitížilo. Vzít mu jeho radost, sebevědomí, sebedůvěru, sebehodnotu. Učinit ho závislým na ocenění zvenčí, na cizím názoru a zhodnocení, přesvědčit ho, že sám nic nezvládne a zahyne. V lásce je pak tato manipulace nejspolehlivější, protože milující člověk je oddaný a důvěřivý, neumí si představit budoucnost bez milované osoby a je citlivý na slova: „Neděláš pro mě dost, tudíž mě asi nemiluješ.“ Jinak řečeno: „Pokud mě miluješ, musíš toho pro mě dělat víc.“
Negativní manipulace je založena na schopnosti vnutit druhému, že ať udělá cokoli, je ten špatný. Na schopnosti zneužít lásku a obrátit ji proti milujícímu člověku. Na schopnosti ve svůj prospěch otočit základní premisu vztahu: Kdo miluje, ten neubližuje. Taktický postup manipulátora je totiž jednoduchý a stojí na třech pilířích:
„Pokud mě miluješ, uděláš to, co chci.“
„Pokud to neuděláš, ublížíš mi.“
„Pokud mi ublížíš, nemiluješ mě.“
Ve vztahové psychologii se setkáváme se třemi učebnicovými příklady manipulace. Jmenují se: Noha vražená do dveří, Kolovrátek a Nabalující se koule.
Pokud mi nechceš ublížit, uděláš to!
-
Noha vražená do dveří
Znaly to už Jezinky: „Smolíčku, jen dva prstíčky tam strčíme, a hned zase půjdeme!“
V reálném životě: Manipulátor přichází se žádostí o malou službu. Když mu je vyhověno, přichází se žádostí o větší službu. Své požadavky stále navyšuje. Přitom mazaně opakuje: „Miluješ mě jenom málo, nebo až tak, že pro mě uděláš i tohle?“
Splnění požadavku = důkaz lásky. Pojďme k dalšímu stupni:
-
Kolovrátek
Vychází z jezinkovského přístupu, ale má fatálnější následky.
V reálném životě: Manipulátor přichází se žádostí o stále stejnou malou službu opakovaně. Tím se z laskavosti, za kterou zpočátku děkuje, stává samozřejmost, norma, a hlavně návyk. Vyhovět druhému pak už není přidaná hodnota, ale nárokovaná věc, povinnost. Proto mizí „děkuji“.
Ve druhé fázi, kdy už má partnera „navyklého“, manipulátor přijde s požadavkem na větší služby. Dostane se mu jí, protože druhý je v submisivním postavení. Když se služebník vzepře, slýchá: „Takže Ty mě už nemiluješ? Co se v Tobě změnilo? Mám říct přátelům nebo dětem, že někoho máš? Je přece zjevné, že už mě nemiluješ tak jako poslední dobou!“
Tato manipulace je založena na opakování. Co uděláme jednou, musíme udělat i podruhé. Jinak je vina (nedostatečná láska) na naší straně.
Jako natažená gumička
Manipulátor miluje napětí. Snaží se tedy jednat tak, aby druhý co nejvíce natahoval. Chytrý manipulátor to nedělá tak, že sám od druhého odstupuje, ale naopak se snaží s druhým jednak tak opovrženíhodně, aby ho donutil ze vztahu couvat. Jedině pak je totiž manipulovaná osoba tou vinnou, tou, která chce rozbít vztah.
Manipulátor za těchto okolností nemá obavu, že by druhý gumičku pustil. Opakuje totiž, že kdyby se tak stalo, druhý by manipulátora gumičkou zranil. A to druhý neudělá, vždyť ho miluje, nechce mu ublížit…
A vtom manipulátor tu nataženou gumičku pustí sám. Druhého s ní lískne přes prsty. A ještě si ho manipulátor za to podá: „To byla Tvoje chyba. Ty jsi mi ji vytrhl z ruky. Ty se chováš ve vztahu neopatrně.“
A tak se gumičkou zraněný partner zase poslušně vrátí. Omlouvá se, nechce být za špatného. A cyklus se opakuje. Manipulátor ho záhy zase od sebe svým jednáním odhání, zase vytváří napětí, zase připravuje pozici pro trest. Oběť manipulátora je tedy jako loutka na pružince. Kdykoli se přiblíží, manipulátor ji nesnesitelným jednáním odežene. Ale nikdy ne daleko. Nikdy ne ze své moci.
Proč to manipulátor dělá
Pomáhá to k většímu zapojení rozumu, což nikdy není snadné. Oběti manipulace si těžko připouštějí toto:
-
Smiř se s tím, že někteří lidé Tě prostě nemilují. Dokonce je ani nezajímáš. Chtějí jediné – zůstat s Tebou ve spojení.
Co Tito lidé milují, jsou benefity, které jim dává Tvoje poslušnost.
Pro její udržení jim stačí dělat minimum. Občas vlídný telefonát, občas milá esemeska, občas naopak zlé slovo, které Ti oživí vzpomínky. Snaha o opětovný kontakt, když od nich odejdeš, citové vydírání, trápení přes sociální sítě. Potřebují udržet kontakt (nataženou gumičku), aby Tě mohli opět přitáhnout, nebo šlehnout, kdykoli chtějí. Proč to dělají?
Mnozí si myslí, že to manipulátorům dává energii. Ve skutečnosti manipulátoři získávají mnohem víc – moc nad druhými. Emočně ztrápená oběť úspěšné manipulace akceptuje to, co by v rozumném stavu neakceptovala. Dokáže obětovat přátele (kteří manipulátorovi nevyhovují), rodiče, děti, majetek, a hlavně sebe. Z „lásky“, která je manipulátorem stále připomínána, je oběť schopna zříci se čehokoli. Dokonce i odchodu od manipulátora. Jen tak mu totiž – jeho slovy – „dokáže, že opravdu bezpodmínečně miluje“.
Myslíš, že manipulaci provází ošklivost, síla a zlo? Ne, nejúčinnější manipulace je skryta naopak za starostlivost, lásku a slabost.
Manipulátoři nejsou hlupáci. Naopak, bývají velmi inteligentní, bystří, vychytralí, až zákeřní. Jdou za tím, co chtějí, bez ohledu na to, komu/kolika lidem ublíží. Nezřídka se chovají jako ti, kterým bychom měli pomoci. Rádi vyvolají emoční pouto, a když si jim jsou jisti, obviňují a trestají. Vytvořené emoční pouto už je tak zauzlované, že se z něj oběť nedokáže vymotat. Nebo to tak alespoň vypadá.
www.firstclass.cz
