Stephen Spender o inspiraci napsal: “V poezii je práce všechno kromě inspirace. Inspirace je počátkem básně a je také jejím konečným cílem. Je to první myšlenka, která utkví v básníkově mysli a je to závěrečná myšlenka, které nakonec ve slovech dosáhne. Mezi touto startovní a cílovou páskou leží celá závodní dráha, pot a dřina.”
Z mého úhlu pohledu se mu několika větami přesně podařilo vyjádřit, čím je pro básníka inspirace. Je to to nejdůležitější, i nejjednodušší, pokud se jí člověku dostane… Každý, kdo se kdy pokoušel něco napsat (povídku, básničku…), přesně ví, že na inspiraci to nejvíce leží. Když nemáme žádný nápad, o čem bychom chtěli psát? A právě o tom, kde se dá získat, budou následující kapitolky.
Zip
Zip je hrnolatou skluzavkou pro vyvoleného, který má klíč do světa staronového. Jako malé dítěbsebradostně sklouzne – svět odmyká. Z utajeného roucho nevidomosti mizí. Pohádkové tajemství se otvírá. Když se ae vyvolený rozhodne vrátit na vrchol své pýchy a slávy, svět ukrytý zaskluzavkou mládí zase zmizí.
S inspirací je to občas přesně jako se světem ukrytým za skluzavkou. Na chvíli se nám pootevře, a a pak se před námi uzavře a my už se často nedokážeme vrátit zpět. Proto bychom asi měli mít vždy nějaký kousek papírua tužku při sobě, či si svůj nápad, svou zajímavou myšlenku umět včas poznamenat třeba na mobil. Člověk nikdy neví, kdy se se mu i nějaká “hloupost”, která ho napadne třeba během cesty do školy, bude hodit.
Tyto náhody, kdy se nám inspirace sama nabízí, jsou zajisté velmi příjemné. Ale kde ji vzít, když se žádná nedostaví? Vtip je v tom, že si ji občas musíme umět najít sami. Kdo celý den prosedí u televize a tupě kouká, nebo kdo ve škole spí místo toho, aby hledal nové inspirující poznatky a pohledy na svět, ten se nemůže divit, že neví, o čem by psal. Život se musí žít, protože svět je vynikajícím místem pro naše zkoumání a naše mysl oplývá úžasnou schopností fantazie, kterou je třeba rozvíjet (třeba právě tím, že život žijeme a že se na svět díváme otevřenýma očima).
