Všichni jsme podmíněni svou národností, tradicí, jazykem, vzděláním, literaturou, uměním, svými zvyky, konvencemi, různorodou propagandou, klimatickými podmínkami, rodinným prostředím, přáteli, zkušenostmi a mnoho dalšími věcmi. Otázkou je, zda jste si skutečně vědomi, že jste tím vším podmíněni? Jste si svého podmínění vědomi?
Když se díváte na strom, a říkáte si například, tohle je dub, tohle bříza, uvědomujete si, že pojmenování a botanické vědomosti podmínilo vaši mysl natolik, že se to slovo staví mezi vás a skutečné “vidění” stromu? Pravý kontakt se stromem vyžaduje možná položit na něj i ruce – a to slovy nelze.
Jak víte, že jste podmínění, závislí na okolnostech? Zjistíte to jen reakcí na určitý problém… neboť reagujete podle toho, jak jste podmíněni. A protože vaše podmínění nikdy plně neodpovídá dané situaci, vaše reakce je “pokaždé nepřiměřená”! Pokud si tohle uvědomíte, možná vás napadne, že náboženská, rasová a kulturní podmíněnost je doslova vězením. Možná vás i napadne, že není nic, co byste kdy udělali nepodmíněně! Naprosto nic! Stále žijete s okovy minulosti.
Dokud ve vašem životě vše běží hladce, partner vás miluje, máte pěkné bydlení a dostatek peněz, pak si svou podmíněnost vůbec neuvědomujete. Ale jakmile se to jednou změní – např. partner si najde někoho jiného, přijdete o peníze nebo se stane jiná znepokojivá událost – poznáte, že jste podmíněni, závislí na okolnostech. Musíte totiž zápolit s nějakou nepříjemností, anebo se bránit před ohrožením.
Zdroj: Džiddú Krišnamúrti: Volnost, která neví
Foto: Pixabay
