Praktikování vděčnosti: Tipy a triky, jak začít a udělat z toho nový zvyk
Nedávno jsem psala o tom, jak jsem se díky praktikování vděčnosti dostala z nejhoršího Mamster “modu” a jaké výhody sebou praktikování přináší.
Každá z nás má ten nejsilnější stroj na světě. Víš, co to je? Lidská mysl. Myšlenky. Svět kolem nás můžeme přetvářet jen pouhou myšlenkou.
Zdá se ti to neuvěřitelné? Popravdě, mně někdy taky. Ale je to tak. Ano dějí se katastrofy, války a pohromy všude kolem nás. Svět je plný špatných věcí. Ale to je jen jedna strana mince. Na druhé straně je to dobré a krásné. Životadárné Slunce, u kterého můžeme sledovat dech beroucí východ a západ. Neuvěřitelný zázrak zrození. Kdo nemiluje miminka? Ony jsou stvořené k tomu, abychom je milovali. Laskavý pohled od blízké osoby. Hrnek kávy, který nám někdo jen tak udělal. A seznam může jít dál a dál.
Vždy máme možnost volby.
Můžeme se na svět dívat skrz klíčovou dírku a vidět jen to špatné kolem nás! Nebo? Otevřeme svou mysl a své srdce tomu krásnému. Záměrně budeme hledat to dobré v našem životě, a tím budeme k sobě přitahovat ještě víc pozitivního. Díky tomuto krásnému cyklu budeme čím dál víc šťastnější.
Dnes bych chtěla probrat víc do hloubky způsoby, jak vděčnost praktikovat. Jak na to, a co k tomu můžeš použít. Takže než se rozhodneš pro nějakou z metod pojďme se podívat na tipy, které ti můžou pomoci úspěšně si vytvořit nový zvyk.
Jak na to?
Zvol si metodu
Praktikovat vděčnost můžeš mnoha způsoby. Představím ti moje tři oblíbené způsoby později. Kromě těch můžeš ještě například používat aplikaci na mobilu. Těch je spousta, hlavně pokud umíš anglicky a v některých tě budou i motivovat třeba tím, že za každý splněný den dostaneš jinou květinu do své zahrádky. Můžeš si založit zápisky v mobilu nebo na počítači. Dnešní doba dává mnoho možností, ale já mám ráda, když takové věci píšu rukou. Je v tom jakési kouzlo. Proto ti dnes popíšu deník, sklenku a nástěnku. Ale to už předbíhám.
Vytvoř si rutinu
Je mi jasné, že pro zaneprázdněnou mámu, jako jsi ty, je těžké najít čas sama pro sebe. Ale zkus si každý den najít zhruba stejný čas pro své zápisky. Třeba hned jak vstaneš a pak večer před tím než půjdeš spát. Ráno tě to dobře naladí a večer budeš usínat s dobrým pocitem z krásného dne. Samozřejmě, pokud máš co dělat abys udržela oči otevřené ať už ráno nebo večer, můj tip nebude úplně pro tebe. A proto prosím přizpůsob si to svým potřebám. Neexistuje správný nebo špatný způsob.
Buď v přítomnosti
Posaď se. Zklidni se na moment. Hluboký nádech a výdech. Otevři svou mysl a nalaď se na sebe, své tělo. Vědomě soustřeď svou pozornost na to dobré. Vděčnost, radost a štěstí je volba. Musíš o ně vědomě usilovat.
Dovol si cítit vděčnost
Myslím, že toto je ten nejdůležitější bod ze všech. Je nesmírně důležité cítit. Jen myšlenka nestačí. Náš svět, vesmír kolem nás je postavený na emocích. Proto vědomě prociť vděčnost. Vnímej své tělo a zkoumej kde se “ozývá”, kudy projíždí a co přesně s tebou dělá.
Neodsuzuj se a odpusť si
Pokud jeden den zapomeneš nebo nestíháš, nech to být, netrap se tím. Určitě to uděláš příští den. Pokud máš za sebou opravdu náročný den a nemůžeš na něm najít nic dobrého, neubíjej se tím. Namísto toho můžeš být vděčná za to, že tvé základní potřeby jsou naplněny. Někdy to stačí. Buď k sobě hodná a milá.
Poděl se o svoje dary
Můžeš do praktikování vděčnosti zapojit třeba své děti, nebo partnera. Můžete si založit společný deník, nebo tě nadchne jiný způsob, o kterém se dozvíš níže. Vděčnost lidi zbližuje a v rodině to může změnit hodně, stejně tak to může být i s kamarády nebo v komunitě jako je ta, která vzniká v téhle skupině. Tak se k nám přidej a poděl se o svoje radosti.
Metody.
Jak jsem již psala, podíváme se z blízka na mé tři oblíbené metody.
Deník vděčnosti
Je dobré začít pomalu. Můžeš se třeba rozhodnout psát jen třikrát do týdne. Ráno nebo večer. Je to na tobě. Našim cílem ale je psát každý den. A to nejlépe jak ráno, tak i večer.
Já jsem si pořídila takový speciální zápisník jako součást mé výzvy, kde je jedna stránka určena pro ranní cvičení a druhá na večer.
Ráno si zapisuji minimálně 5 věcí, za které jsem vděčná. Stačí pět minut nejlépe hned po probuzení. Tady se musím přiznat, že mě budí mladší syn, Kubík, v pět hodin ráno. V noci téměř nespí, a tak to moc nezvládám. Takže u mě to probíhá tak, že to dělám u snídaně. Což si myslím, že je docela hezký příklad i pro staršího syna, Šimonka. Dává nám to příležitost mluvit o vděčnosti a tím ho přirozeně k tomu vést a učit. A když na to není čas prostě to udělám v momentě, kdy je.
Důležité je neodsuzovat se. Neházet flintu do žita, když na to zapomeneš. Nový zvyk potřebuje čas vybudovat. Měj se sebou trpělivost.
Večer si zapisuji 3 věci, které mi přes den udělaly radost. Ze začátku to bylo opravdu těžké, po náročném dni, najít něco hezkého. Uspat děti je někdy nekonečný boj a tak když jsem si konečně sedla k diáři neviděla jsem nic jen slzy a vztek, samé velké emoce. V takovém dni jsem byla ráda za jednu hezkou věc, kterou jsem zažila. Někdy stačí jeden jediný zážitek a život je hned veselejší.
A teď? Momentálně si někdy neumím vybrat co tam mám napsat. Najednou tři věci jsou mi málo.
Sklenka vděčnosti
Vezmi si jakoukoli zavařovačku a pokud opravdu chceš a jsi kreativní, klidně si ji ozdob barvami na sklo, nálepkami, provázkem, anebo ji nech jen tak. Bude to tvoje pokladnička vděčnosti. Jde o to, zapsat si na kousek papírku, něco, za co jsi vděčná, co ti opravdu udělalo radost. Zážitek, který si chceš pamatovat a posléze připomenout. Znova, nemusí to být nic velkého. Stačí, když budeš přítomna v daném okamžiku. Je jen na tobě, co si na ten kousek napíšeš. Vyber si jednu věc a snaž se podrobněji popsat proč jsi za to vděčná.
Já se snažím něco napsat alespoň jednou týdně. Pak, v čase kolem Vánoc vezmu sklenku a čtu si, co se nám v průběhu roku přihodilo. Je to skvělá možnost zavzpomínat na uplynulý rok. A taky to může být hezká nová rodinná tradice. Stačí když budou všichni členové rodiny přispívat svými zážitky taky.
Nástěnka vděčnosti
Tohle je něco na co se teprve chystám. Je to něco jako nástěnka vizí – cílů a věcí, kterých chceš dosáhnout. Akorát jejím účelem není motivovat tě k činnosti, ale připomínat ti hezké chvíle.
Takže zas a znova, když prožiješ něco hezkého, něco, co tě potěší, vytiskni si obrázek. Dnes se už fotíme vždy a všude, a tak všechno máme krásně zdokumentováno. Neměl by to být žádný problém. Nebo můžeš použít vstupenky, cestovní lístky, obrázky ze starých časopisů a podobně. Velikou výhodou nástěnky je, že je na očích. A tak, kdykoli se budeš cítit třeba i jen trošičku špatně, můžeš se na ni podívat a hned si vzpomeneš na hezké chvíle. Obrazy jsou silný nástroj a v mysli probudí emoce opravdu rychle.
Můj cíl je najít něco na nástěnkou alespoň jednou týdně. Jsem opravdu zvědavá, jak bude na konci roku vypadat. Už teď se na to moc těším.
Skvělé. Tak tohle byly mé způsoby, kterými já praktikuji vděčnost. Není to návod, který se musí striktně dodržovat. Našla sis něco pro sebe?
Pro který způsob se rozhodneš? Nebo je zkombinuješ všechny najednou?
Za co jsi vděčná? Poděl se se mnou o své zážitky.
Přidej se do FB skupiny Každodenní radosti mámy a určitě mrkni na mou stránku taky. Moooc se na tebe těším.
Zdroj foto: Pixabay.com
