Stanovení zdravých hranic: Naučtese říkat ne a zůstat silný
Z knihy “Spiritual psychology” od Steva Rothera
1. Přijetí – sebedůvěra, sebepřijetí a umění laskavého přijetí – lidé pracující na této lekci se vidí jako oběti a jsou zaseknuti v tomto dramatu. Energetické bloky se projevují jako sabotáž, kdy dotyčná osoba působí dojmem, že dělala vše správně, a přesto v jejím životě nic nefunguje. Tento člověk může být velmi tvořivý, ale jakmile se energie, kterou přeměňuje, vrací zpátky k němu, mívá potíže ji přijmout. Tito lidé trpí nedostatkem sebeúcty. Základní příčinou těchto pocitů je přesvědčení, že jsou bezcenní. Tito lidé mohou mít velmi silný, i když nevědomý odpor k ostatním lidem. Přijímání je umění umožnit energii námi proudit. Pokud začne proudit, je to čistý potenciál. Přijetí představuje umění nechat energii protékat vlastní bytostí. Je důležité energii umožnit, aby skrze nás proudila všemi možnými cestami. Pokud se podíváme na oblasti v našem životě, kde je blokovaná energie, může to být tím, že blokujeme přijetí. Tito lidé mají potíže s přijímáním zodpovědnosti za vlastní skutečnost, proto je důležité se naučit přijmout realitu tak, jak věci jsou, a uvědomit si, že si člověk může vytvořit život, který chce žít, že se sebou může být spokojený. Po ovládnutí této lekce se člověk naučí přijímat tok změn ve svém životě a získá silný pojem o vlastním Já.
2. Adaptace – změna – naše přirozená podstata je schopna během krátké doby velké změny. To, co se brání změně, je naše fyzická forma. Lekce adaptace se týká vyrovnávání se se změnou. Změna pro nás všechny znamenají neznámo, ale pro tyto lidi je vyrovnávání se se změnou ještě desetkrát těžší než pro zbytek z nás. Mají v této oblasti totiž velké slabiny, že si vůbec nedokáží uvědomit, co se s jejich životy děje. Proto působí tak neflexibilně. Pokud nevíme, co se může stát, máme pocit, že jsme ztratili kontrolu nad světem, a ztrátu kontroly přirovnáváme k bezmocnosti. Když čelíme změně, je dobré si pamatovat, že bez změny není možné dosáhnout vyšší vibrační úrovně. Tito lidé dělají vše proto, aby udrželi vlastní životy pod kontrolou. Věří tomu, že bezpečí získá jedině tehdy, když udrží status quo. Tito lidé vnímají svou mysl, ale zapomínají na své pocity. Vše si důkladně promyslí, než udělají rozhodnutí. Tito lidé se pokouší dělat stále dokola tutéž věc a očekávají, že to dopadne jinak a často se jim musí něco drastického stát, aby si uvědomili, že je něco v nepořádku. Tito lidé se stále učí “jít s proudem”.
3. Bytí – ucelená existence – lidé pracující na této lekci stráví spoustu času hledáním vnější věci, které by mohli sloučit s vlastním Já, nebo se snaží žít způsobem, jenž by jim dal pocit, že jsou celiství. V některých případech musejí tito lidé nalézt či vzít si něco, co by jim pozvedlo náladu. Někteří lidé v této situaci propadnou jídlu, aby se cítili bezpečně. Jiní jsou posedlí svým zevnějškem, další propadnou studiu, protože věří, že získávání diplomů jim umožní být tím, kým si přejí být. Ať už se rozhodnou pro cokoliv, může se to snadno zvrtnout v obsesi či závislost, což je dokonalá možnost, jak zvládnout tuto lekci. Závislost znamená, že tito lidé hledají mimo sebe věci, které jim mají pomoci cítit se celiství. V případě lidí, kteří se snaží dosáhnout celistvosti prostřednictvím vztahů, ústí toto úsilí ve vztahy, jež jsou založeny na závislosti. Tito lidé jsou na sobě zcela závislí. Oba věří, že ani jeden z nich není bez druhého kompletní a že celistvost si udrží jen když budou spolu. Problém spočívá v tom, že je pro dva lidi nemožné, aby se rozvíjeli stejnou rychlostí, takže to bývá jen záležitostí času, než jeden začne druhého vývojově přerůstat, a druhý partner tak nevyhnutelně přestane partnerovi stačit. Dochází k situacím, kdy lidé bývají tak zraněni, že musí strávit většinu života v sebeobranném režimu. Lidé, kteří se rozhodli zkombinovat zvládnutí několika pravidel během jediného života, mohou utrpět těžké emocionální zranění už v nízkém věku. Tyto duše si vystavějí kolem svých srdcí zeď a vzápětí vyšlou obrovský díl své energie, aby mohli manipulovat s lidmi, kteří stojí za těmito zdmi. Když dosáhnou dospělosti, stávají se z nich mistři manipulace. Problémem je, že jsou v tom tak dobří, že si to ani neuvědomují. Často si přitahují lidi, kteří mají problém s definicí hranic. Lidé, kteří mají problém s nadváhou, nejsou schopni vnímat svou krásu. Je třeba se naučit ctít a milovat vlastní tělo, nalézt v sobě posvátné místo, kde můžete prostě jen být, bez toho, aniž byste se pořád snažili být něčím nebo někým, kým nejste, kde se budete moci učit oceňovat to, čím již jste, a užijete si to. Najděte, co si myslíte, že vám uvnitř chybí. Lekce bytí často předchází lekci pravda. Nakupené životní zkušenosti, které nutí duši k tomu, aby zvládla lekci bytí, poskytnou lekci pravdy.
4. Dobročinnost – harmonie – dobročinnost znamená ctít spojení, které máme se všemi lidmi, a praktikovat ji při každé činnosti. Když naše jednání ctí ostatní lidi, rozvíjíme se. Abychom mohli dobročinnost aplikovat, musíme se nejprve naučit dát své energii hranice. Záleží na tom, kam člověk soustřeďuje tyto schopnosti. Když jsou zaměřeny dovnitř, vnímáme lidi pracující na lekci dobročinnosti jako prospěchářské, sobecké a egoistické. Kvůli nedostatečnému spojení se obracejí do svého nitra. Ať dělají cokoliv, nedokáží naplnit své touhy. Mohou nám připadat bezohlední, a že se zajímají jen o své emoce. Celiství se můžeme cítit pouze v případě, když jsme spojeni s ostatními. Tito lidé jsou velmi citliví a je pro ně těžké navázat spojení s ostatními, protože mají strach z reakcí, které by jejich slova mohla vyvolat. Pokud jsou obráceni ven, vztahy jim slouží ke kompenzaci jejich nedostatků. Může se zdát, že chtějí být středem pozornosti, velmi se snaží, aby byli milováni. Tito jedinci se postupně odcizí sami sobě a mají schopnost vysávat osoby v bezprostředním okolí. Jakmile zvládnou tuto lekci, zjistí, že štěstí dosáhnou prostřednictvím spojení s ostatními lidmi, nikoliv snahou o to, aby je každý miloval. Musejí se naučit toto spojeni vycítit. Jedním z nejsnažších způsobů ovládnutí této lekce spočívá v tom, že se ze své slabosti vypíšeme nebo se otevřeme okolí a začneme s ním o svém problému upřímně mluvit. Může říct: “Vím, že na lidi takto působím, a opravdu to chci změnit. Potřebuji k tomu ale vaši pomoc. Jsem si vědoma, že mám slabé místo v tom, jak na ostatní působím. Chtěla bych od vás upřímnou zpětnou vazbu, pokud budete přitom, až se zase dostanu do podobné situace.” Klíčem k uvolnění energetické stopy je najít rovnováhu mezi tím být ohleduplný ke svým potřebám a být citlivý k ostatním, posílit spojení, které je přítomno mezi námi a vším, co nás obklopuje.
5. Komunikace – upřímnost – lekce komunikace se týká našich intimnějších vzájemných vztahů. K jejímu zvládnutí si vybereme vhodného partnera. Cílem partnerství není doplnit vlastní Já někým jiným, ale naučit se kráčet bok po boku a prožívat život společně bez toho, aby na sobě byli partneři příliš závislí. Podstatou dobrého vztahu je upřímnost. Lidé s touto lekcí mají problém s mluvením už od dětství. Mívají řečové problémy. Pokud dělají ve zvládání lekce pokroky, naučí se nakonec poměrně dobře komunikovat. Přesto pro ně i nadále představuje problém vyjádřit to, co mají na srdci. Vyjádřit pocity slovy, a k tomu ještě upřímně, stejně jako odkrýt tužby a potřeby, není pro ně nic jednoduchého. Naučili se vše si pečlivě promyslet, než něco řeknou. V tomto procesu se naučili potlačovat všechny emoce, takže to, co vychází z jejich úst, je velmi konkrétní, úsečné a pod neustálou kontrolou. Mají tendenci couvat před komunikací až za oponu mlčení a ticha, kdykoli jsou unaveni, ve stresu či pod tlakem. Jedná se o pštrosy, kteří strkají hlavu do písku při každé možné příležitosti. Dokonce i v případech, kdy se znovu sejdou dva milenci, kteří spolu trávili několik předchozích životů, spočívá jejich problém v tom, že si nepřiznají nutnost vyjadřovat své city slovy. Tuto lekci si často vybírají muži. Již několik tisíciletí potlačují muži v naší kultuře své pocity a s tím, jak k nám proudí nová energie, se tento stav mění. Tito lidé pořád myslí, myslí, a pak se něco stane, a oni neví, co si o tom mají myslet. Často zakrývají potíže s komunikací svou upovídaností a zdokonalováním svých komunikačních dovedností a zakrývají tak vnitřní prázdnotu a nejsou schopni se otevřít svému partnerovi či dětem a upřímně vyjadřovat své emoce a pocity. Tito lidé často vyrůstali v rodině, kde nikdy nebyli svědkem žádné cituplné komunikace ani vyjádření sounáležitosti a lásky mezi svými rodiči. Je důležité, aby tito lidé objevili, co cítí a naučili se svým blízkým postupně říkat, jak se cítí a co cítí – tady začíná intimita. Poté se i druzí začnou kolem tohoto člověka otevírat. Tento člověk se může naučit vědomě zastavit a nechat energii procházet svým tělem bez odporu a naučit se vyjadřovat jakýkoliv pocit.
6. Tvorba – vyjádření osobní síly – lidé často zadržují tvořivou sílu ve svých myšlenkách. Lidé pracující na lekci tvoření buď na svou tvorbu zapomínají, nebo k ní bývají naprosto slepí, anebo ji mají problém uvést do praxe. Mohou to být umělci, kteří celé roky pracují na skvělém díle, a když je pak prvně vystaví, jsou šokováni, že je někdo chce zakoupit, a často přijmou první nabídku, kterou dostanou. Nebo jsou to schopné sekretářky, které na projektu odvedou všechnu důležitou práci a pak nechají vedoucího, aby místo nich získal veškeré uznání. Mohou to být ženy, které skrývají své tvůrčí schopnosti před svými partnery, nebo ženy, které tvoří skrze své manžely. Lidé pracující na lekci tvorba nejsou schopni vnímat své nadání, anebo nevěří, že by se svým nadáním mohli uživit. Přesvědčení, že budou mít smůlu, a obvykle také perfekcionismus – “nic z toho, co udělají, není dost dobré” – jim poskytuje dokonalou záminku, proč sami ani nezkusí tvořit. Tito lidé mohli v minulosti převzít přesvědčení, že se při tvorbě nesmí dopouštět omylů, a že každé jejich rozhodnutí musí být “správné”. Opravdový problém nastává, pokud je tvořivá síla potlačována. Brzy dochází k obrovskému vnitřnímu přetlaku a ten zapříčiní zpětný tok energie, čímž se tělo dostane pod napětí, které vyústí ve fyzické onemocnění. Pokud člověk netvoří, má problém se sebedůvěrou. Někteří lidi nebudou mít nikdy pocit, že jsou úspěšní a budou se cítit “nedostateční”. Klíčem k pochopení lekce tvorba je pochopení, že budou mít vždy chabé mínění o vlastních schopnostech – pokud by na výstavu malíře přišlo 300 lidí, bude se člověk pracující na této lekci užírat tím, že jich nepřišlo 1000. Jejich obrovský talent jde ruku v ruce se slabinou, jež jim brání akceptovat vlastní nadání. Mnohdy je třeba začít tvořit opatrně a budovat své nové zázemí opatrně. Položte si otázku: “Jaká je má vášeň?” Co rozehřeje mé srdce? Je v pořádku dělat chyby? Miloval mě někdo natolik, že by mi dovolil dělat chyby?” Je třeba vstoupit do své vášně, vyjádřit svůj božský talent a nechat sebe být tím nejlepším vyjádřením vesmíru, jakým mohu být, což samo o sobě otevírá dveře k úspěchu. Být ve své síle a přijmout své nadání, přestat těšit ostatní a dát sebe na první místo.
7. Hranice – vyjádření osobnosti prostřednictvím jejich hranic – lidé pracující na této lekci mají sklon vykonávat léčitelskou praxi a mají velkou emocionální empatii. Tito lidé bývají náchylní k tomu, že na sebe nakládají energii a emoce ostatních a často si ani neuvědomují, že energie, kterou cítí, nepatří jim. Kvůli tomu mají potíže s tím, aby si pro sebe nastavili jasné osobnostní hranice. Jestliže tito lidé odejdou ze vztahu a nevyřeší si tento systém, vytvoří si ten samý vztah. Tito lidé mají často silnou energii a slabé hranice. Klíčem ke zvládnutí této lekce spočívá v osvojení si umění klást své Já do popředí, jinak je jejich energie špatně směrovaná, naučit definovat své hranice a zvyknout si klást vlastní Já do popředí za všech okolností. Není to nic lehkého, pokud nás jeden z rodičů (často mistr manipulátor, často vřelý a milý člověk, který pevně věří, že to, co dělá, je naprosto v pořádku, a jehož základní motivací je chránit sebe a své milované) naučil, že život bude snazší, pokud budeme klást potřeby jiných před své vlastní. Klást své Já do popředí znamená dávat mu přednost před vlastními dětmi, partnerem, sourozenci, přáteli a kolegy. Je rozdíl být sobecký, kdy záměrem je naplnit sebe sama na úkor všech ostatních, a být sebevědomý, kdy naplním sebe sama na prvním místě, protože pak budu mít více co nabídnout ostatním. Tito lidé se potřebují naučit se pohybovat ve své vlastní energii, nastavit si pevné hranice a říkat: “Toto je moje a toto patří tobě. Nechci přestat vnímat tvou energii a ponořovat se do tvých emocí, ale přestávám na sebe brát za tvé pocity zodpovědnost.” Poté, co se tito lidé naučí říkat “ne”, se stávají mocnými léčiteli.
8. Integrita – život v souladu s vlastním Já – už jste někdy v televizi viděli hovořit někoho, a přestože to, co říkal, znělo zcela logicky, z nějakého důvodu jste mu nemohli uvěřit? Už se vám stalo, že jste si s někým povídali a měli jste přitom jasný pocit, že se jeho pocity neshodují s tím, co říká? Pokud ano, pak jste pravděpodobně měli co dělat s osobou, která pracovala na lekci integrita. Každý z nás má mnoho složek, které je třeba integrovat a srovnat tak, aby vysílaly jedinou shodnou vibraci. Lekce integrita lze definovat jako schopnost srovnat všechny aspekty osobnosti tak, aby zformovaly jedinou harmonickou, vibrující a celistvou linii. V rámci energetického pole každého člověka existují čtyři linie vibrace. Jsou to jemné vlny, které vysíláme nevědomky. Jedná se o energetickou vibraci, která nás předchází, než vstoupíme do místnosti. Přátelé, kterým voláme, díky ní předem vytuší, že jsme to my, kdo jim zatelefonuje. Tyto čtyři vibrační linie reflektují – co říkáme, jak jednáme, co si myslíme, čemu věříme. Pokud jsou v plném souladu, vysílají velmi jasný signál, který v každé situaci pomáhá uplatnit nejvyšší potenciál. Pokud se jedna nebo více energetických linií neslučuje s ostatními, je vibrace, kterou vysíláme, zastřená a nejasná.
Občas jedna vibrační linie překryje ostatní, ruší je a zastírá celkový signál, který vysíláme do vesmíru, a naše činy mají nejasné výsledky, ostatní nám mají potíže věřit či nás chápat, vypadáme zmateně, což má za následek, že o sobě pochybujeme. Dobrým příkladem je herec, který je v roli naprosto nepřesvědčivý. Může být velmi talentovaný, ale z nějakého důvodu jeho výkon nepřijímáme, takže se do představení nedokážeme pořádně zabrat. “Něco tu nehraje”. Nedokážeme ale pojmenovat co, což vyvolává nepříjemné, podezíravé pocity, jakoby dotyčný lhal či s námi nejednal upřímně. Pokud dosáhneme vibrační jednoty, budeme vycházet s ostatními dobře a usnadní nám to plně se spojit a sloučit s vyšším Já. Naučíme se žít v naprosté vnitřní harmonii. Je důležité se naladit na své vibrace. Zajímavé je, že mnozí lidé, kteří se zabývají lekcí integrita, si často vybírají profese, jež jim umožňují pohybovat se na očích veřejnosti a jsou to sportovci, politici nebo léčitelé, což ostatní lidé neodhadnou, a nechají se zlákat šarlatány, falešnými vůdci a jinými lídry s postranními úmysly. Ironické je, že právě tato disharmonie může často za to, že nás tito lidé přitahují. Přitahuje nás to, co je skoro dokonalé, ale má to nepatrné, drobounké chybičky na kráse. Tyto nepatrné nedostatky způsobují zlomky nesoudržnosti, jež nás doslova zhypnotizují. Osoby, jež jsou celistvé, nikdy nepřitahují tolik pozornosti, protože v nás vzbuzují zájem právě lidské nedostatky.
9. Láska – sebeláska – klíč ke zvládnutí lekce láska spočívá v tom, že se naučíme bezpodmínečně a v první řadě milovat sebe sama. Láska je základ toho, čemu říkáme univerzální energie. Všichni vnímáme tuto základní energii jako emoci lásky. Emoce představují pojítko mezi energetickou trubicí a energetickou matricí, jimiž prochází život. Lidé pracující na této lekci často nenajdou naplnění v žádném ze svých blízkých vztahů a z tohoto důvodu tuto mezeru způsobenou nedostatkem lásky zaplňovat emocí strachu a žijí různými konspiračními teoriemi a hrůzostrašnými scénáři. Tito lidé často působí dojmem, že dávají lásku všemu a všem, problém je v tom, že to dělají ze strachu, aby nezůstali sami. Tito lidé se bojí být sami, proto hledají někoho, kdo by je miloval a kde mohou dostat lásku. Potíž je v tom, že lásku a přijetí hledají mimo sebe, často se cítí uvnitř prázdní, a proto se často zamilovávají. Je dobré, když se člověk pracující na lekci lásky sám sebe zeptá: “Chtěl bych být zamilovaný do někoho, kdo se cítí uvnitř prázdný? Chtěl bych být pro druhého kus, který druhému zaplní prázdnotu?” Tito lidé často, a podvědomě rádi, zažívají ve svém životě dramata, a někteří v nich chtějí zůstat, protože je pro ně příliš těžké se postavit své prázdnotě. Problém je v tom, že jejich motivací je strach být sám. Bojí se prázdnoty, kterou uvnitř cítí. Je třeba se naučit, jak směřovat lásku dovnitř, ne směrem ven. Bůh je uvnitř, ne venku. Dříve většina našich vztahů byla založena na podmíněné lásce, dokonce i náš manželský slib. Ve vyšších vibracích budeme zažívat více bezpodmínečné lásky. Čím více bezpodmínečné lásky vložíme do našich vztahů, tím snadnější pro tyto vztahy bude stoupat vstříc vyšším dimenzím.
10. Důvěra – důvěra v sebe sama – pokud si člověk pracující na lekci důvěra zvolí pozitivní katalyzátor, který jim práci na důvěře usnadní, dodají jim odvahu uvěřit, že mohou dokázat, cokoliv si budou přát, pokud se tomu budou dostatečně věnovat. Pokud si lidé zvolí negativního životního katalyzátora, tento člověk je zneužívá (násilník) nebo přehlíží toto zneužívání, čímž zajistí, aby se zneužívaný rychle odnaučil věřit sobě a okolí. Tito lidé se opakovaně dostávají do situací, ve kterých jsou ujišťováni, že lidem se prostě nedá vůbec věřit. Je třeba se v dospělosti konfrontovat a postavit se katalyzátoru a vypořádat se se svým hněvem. Lekce důvěry vyžaduje, abychom se nejprve ze všeho naučili důvěřovat vlastnímu Já a pak teprve ostatním, abychom se naučili přijímat a udržovat si svou moc. Po zvládnutí lekce důvěry tito lidé působí dojmem, jako by kráčeli životem s jakýmsi vnitřním smyslem pro směr. Vždy vypadají a jednají, jako by přesně věděli, kam jdou, a nakonec se naučí sobě důvěřovat natolik, že již nespoléhají tolik na rozum, jsou s proudem. Je zajímavé, že jen málokdo z nás má problém věřit v Boha, a doslova všichni však máme problém akceptovat, že Bůh je v každém z nás. Dále je třeba se naučit pustit z hlavy všechny obavy a věřit sobě a svým instinktům. Zvládnout lekci důvěry je velmi důležité, neboť důvěra nám umožňuje uvědomit si, že jsme součástí celku a umístí nás přímo do proudu univerzální energie. Pokud nám chybí důvěra, chybí i víra. Když se naučíme důvěřovat světu, můžeme si dovolit být zranitelní. A jakmile si dovolíme být zranitelní a bezbranní, proměníme svou slabost v sílu. Od křišťálových dětí, které se nyní rodí, se učíme, že bezbrannost je zdrojem naší největší síly.
11. Pravda – zodpovědnost – lidé pracující na lekci pravda mají potíže rozpoznat svou pravdu, zdůraznit vlastní úsudek a stát si za ním. Mají sklon přijímat pravdu ostatních za svou, mají potíže být soudný a stát ve své síle, často hledají nejnovější knihu, koncept, systém, který by mohli následovat. Pravda – slabina. Jestliže se nacházíme v raném stádiu mistrovství, obvykle nejsme schopni být k sobě upřímní. Je to těžká situace, protože nikdy nevíme, za čím vlastně stojíme, a proto jsme nuceni poměřovat sebe s ostatními. Nejenže je pro nás pravda nepolapitelná, ale navíc si vytváříme iluze, abychom racionalizovali svá rozhodnutí. Tito lidé hledají jakýkoli možný způsob, aby se zbavili zodpovědnosti za své jednání. Často se chytají do pasti a hledají vodítko mimo sebe, místo aby poznávali sami sebe. Někdy můžou mít problém s čestným jednáním vůči ostatním. Mohou lhát a vymlouvat se místo toho, aby poctivě zhodnotili, jak se vyvíjí jejich život. V mnoha případech žijí ve světě fantazie.
Opravdu velký problém vzniká tehdy, když lidé začnou věřit vlastním lžím. To je pak oddělí od vlastního Já. Je třeba na chvíli pustit z hlavy názory svých blízkých a jasně si uvědomit, co skrýváme ve svém srdci. Věčné hledání pravdy mimo vlastní nitro mate lidi v našem okolí. Je třeba změnit perspektivu a soustředit se na to, co pro nás představuje pravdu. Jak rosteme a vyvíjíme se, stejně roste a vyvíjí se i naše vnímání pravdy. V určitý vývojový moment si musíme uvědomit, že naším úkolem není předělávat lidi. Jediná věc, za kterou neseme zodpovědnost, spočívá v tom, že si musíme stát za svou pravdou. Očima ostatních. Ti, kdo se nově zabývají touto lekcí, vnímají sebe samé očima ostatních lidí. Jedná se o lidi, kteří se neustále soudí podle toho, co si podle nich o nich myslí druzí.
Lidé si myslí, že největší dar, který mohou svým dětem dát, je stabilní, šťastný rodinný život s oběma rodiči, kteří ho milují. Pravda ale někdy může být taková, že se rodiče nedokáží přimět k ničemu, co by narušilo zaběhlý stav věcí, jsou uvězněni ve svém trápení, a tím rodiče děti učí, že je pro člověka normální postrádat celistvost a radost a žít ve lži. Z tohoto úhlu pohledu může být vhodnější nalézt odvahu projevit své názory, zjistit, co je pro něj opravdu důležité (namísto přijímání cizích pravd a standardů), a žít život, který se shoduje se záměrem jeho duše. Pokud se člověk nenaučí pracovat na pravdě a stát si za svým, pak přese všechny své dobré záměry nebude schopen tuto lekci zvládnout. Krutá upřímnost.
Tuto lekci lze zvládnout pouze tím, že k sobě budeme krutě upřímní. To znamená, že přijmeme plnou odpovědnost za vlastní myšlenky a jednání. Neznamená to, že tyto myšlenky a činy musí být dokonalé. Je třeba, aby byly naše vlastní. Jakmile začneme přijímat zodpovědnost za svou vlastní realitu, začínáme být mistry pravdy. Naučit se nepředělávat lidi, ale naučit se stát si za svou pravdou, naslouchat vnitřnímu hlasu a jít za svým srdcem. Naučit se klást otázky, po kterých přijde odpověď z nitra. Zvládnutí této lekce zpravidla zabere několik životů a jeho zvládnutí má velký vliv na posun celého lidstva dopředu. Když pracujeme na lekci pravdy na vyšší úrovni mistrovství, je docela běžné, že se z nás stanou učitelé nebo lídři, kteří jsou schopni zahrnout mnoho druhů pravdy bez připoutání se k jedné z nich. Zvládnutím této lekce vede k pochopení, že pravda je plně závislá na našem vnímání a že jen skrze umění posunu vnímání můžeme vidět mnohé další pravdy stojící za naší vlastní.
12. Laskavost – život v harmonii se světem – laskavost je poslední krok k mistrovství. Člověk se učí, že cíl není důležitý, a to, na čem opravdu záleží, je cesta sama o sobě a laskavost, kterou na cestě zakoušíme. Abychom pochopili význam této lekce, je dobré si položit následující otázku: “Jak často se ráno probudím a řeknu si: Miluji svůj život, nemůžu se dočkat, co dnešek přinese?” Když opravdu vidíme sami sebe jako hráče této hry a hrajeme tuto hru s láskou, pak je ovládnutí všech zbývajících energetických matricí nejen snazší, ale i mnohem příjemnější. Neužíváte si život na Zemi? Táhne vás to někam jinam? Necítíte se ve svém těle dobře? Pokud jste na tyto otázky odpověděli “ano”, pak jste lekci laskavosti neovládli. Lidé pracující na lekci laskavosti hledají ten nejširší obraz světa, jaký lze vidět, neboť je zajímá, jak je vše propojeno.
Nezajímají je tajemství života, chtějí znát pouze tajemství vesmíru. Dobře vychází s lidmi a zároveň dokážou vnímat interdimenzionální vazby každého z nás. Jakmile je uslyší, uvidí či začnou vnímat v jakékoli formě, vnitřně docházejí k pravdě. Tato lekce posiluje spojení s univerzální energií, která prochází všemi věcmi a bytostmi. Toto spojení nám umožňuje porozumění času, prostoru a energie, které zažilo jen velmi málo lidí v historii. Tito lidé se ale necítí, že jsou něčím výjimeční. Dívají se na věci z vyššího pohledu. Dobře vycházejí s lidmi a také jsou spojeni s dalšími dimenzemi a vnitřně ví, když vidí, slyší nebo zažívají něco pravdivého. Pro lidi pracující na lekci laskavosti je problémem přijmout, že jen málo jedinců chápe hluboké univerzální pravdy, jež oni znají, a zatím je nedokáží vyjádřit slovy.
Zdroj foto:Pixabay.com
