To, že svátek Všech zemřelých, známý u nás především jako Dušičky, měl i své vlastní pečivo, tak o tom jsem doposud neměla ani zdání. Dost možná, že nejsem jediná a že i vy si o tomto zvyku něco málo rády přečtete.
Pečení souviselo i s kultem mrtvých a se snahou si zajistit jejich přízeň. Věřilo se, že se některé duše po určité době vrací na zem. A také nepochybně bylo motivováno i snahou získat jejich přízeň a ony se již nevracely.
Dříve se totiž pečivo donášelo i na hroby zemřelým anebo se na hrob drobilo. Například v Mexiku se peče chléb mrtvých pan de muerto, ozdobený kostmi z těsta. Dodnes se přináší na hřbitov a to včetně květin, žlutých měsíčků.
Pojídání dušičkového pečiva a obdarovávání jím chudých, žebráků i dětí, souviselo patrně s někdejšími hostinami za mrtvé; jsou doloženy nejen u Slovanů, ale i u jiných národů a kmenů. Tímto darovaným pečivem měly být duše zemřelých vykoupeny z očistce.
Recepty byly rozmanité; buď z dobrého koláčového těsta nebo rohlíkového. Prameny uvádí i různé tvary – dušička měla mít tvar věnečku spleteného ze dvou tenkých pramínků, jindy tvar připomínající promáčklý vdoleček nebo kroužek. Někde se nepekly, ale smažily v tuku.
Pak tu byla druhá varianta, kdy tvary připomínaly zkřížené hnáty nebo jednotlivé kosti.
Pokud by snad byl zájem a chuť si nějaké Dušičky doma také napéct, recepty na ně jsou
například zde: https://www.toprecepty.cz/recept/58265-dusicky-rohlikove-pecivo/
nebo zde: https://carujeme.cz/dusicky-kosti-svatych/
