Vzpomínka na staré dobré časy nás často přivádí k návratu k sortimentu trvalek, které byste spíše hledali v babiččině předzahrádce. Proč se k těmto rostlinám vracet, když máme mnoho nových druhů a kultivarů? Protože se mnohdy jedná o kvalitní, nenáročné a vůči chorobám a škůdcům rezistentní rostliny a navíc se jejich krásné květy hodí i k řezu.
Pivoňky, sléz lesní maurský, kopretiny, šater, plamenky a oman, a to není ani zlomek trvalek, které zaplňovaly zahrady svými pestrými barvami před několika desetiletími. V babiččině zahrádce se běžně používaly okrasné druhy, které se hodily k řezu a tvorbě pestrých kytic a takové druhy, které se tehdy používaly na sušení. Mnohé trvalky byly navíc léčivé, jak je tomu právě u omanu pravého (Inula helenium). Tyto rostliny se postupně do našich zahrad zase vracejí díky znovuobjevení jejich pozitivních vlastností. Ve většině případů se totiž jedná o opravdu nenáročné a vytrvale kvetoucí rostliny, které se navíc dobře množí. V zahradní architektuře se často používají v tematicky laděných zahradách i v kombinaci s moderními druhy.
Pivoňka
Třapatka zářivá
Šater latnatý
Kopretina bílá
Plamenka – flox
