K této knížce, zrovna tak jako k jeho autorovi mne opět přivedla dcera, která v té době měla přečtené už tři jeho knihy a spolu s kamarádkou byla i na jeho přednášce. No a tak jsem byla lapena.
Mladý dvaadvacetiletý student Ladislav Zibura v létě 2014 hodil batoh na záda a vydal se na pouť do Jeruzaléma. Bez mapy a orientačního smyslu pěšky ušel 1 400 kilometrů napříč rozpálenou krajinou Turecka a Izraele, stanul pod Zdí nářků a prožil největší dobrodružství svého života.
Těšit se můžete na vyprávění kavárenského povaleče, který vám svým laskavě nekorektním humorem dokáže, že poutník rozhodně nemusí být katolík, asketa ani nudný člověk. Jeho cesta je příběhem omylů, pozoruhodných setkání, puchýřů a opruzenin
Nejsympatičtější je, že po knize může sáhnout prakticky kdokoliv. Zaujme i toho, kdo v životě nezvedl zadek z gauče a cestování neholduje. Není to primárně cestopis, jsou to portréty dobrých lidí, které můžeme potkat kdekoliv, jen stačí občas otevřít oči. Kniha je protkána specifickým humorem autora což všemu přidává na čtivosti.
Přijde mi až neskutečné, jak pohostinní jsou lidé za hranicemi naší země. Kdyby u vás zazvonil nějaký otrhaný týpek a chtěl vodu, tak ho jistě asi nepozvete domů na kafe, večeři a přespání, natož abyste si jej zvali přímo z ulice.
Kniha je napsaná tak, že už po pár stránkách máte pocit, že Ladislav je minimálně váš přítel, znáte se několik let a na cestě jste vlastně spolu. Navíc, některé myšlenky z knihy jsou opravdu hodny následování. Osobně mě oslovila nejvíc asi tato myšlenka, jak si udělat život hezčí, lepší, prostě fajn.
“Můj kamarád Martin mě naučil jednu nesmírně důležitou věc – dělat si to hezký. Jak na to? Je to prosté. Vytipujete si hezké místo a obklopíte se něčím, co máte rádi – lidmi, hudbou, jídlem, dobrým vínem, krásnou slečnou, příjemnou vůní… čímkoli. Prostě vytvoříte dokonalý moment jako z reklamy na štěstí. A pak se zastavíte, mlčíte a intenzivně vnímáte všechnu tu krásu a radost. Lidé podle mě takové chvíle prostě potřebují a měli by si je sami vytvářet. Postupem času zjistíte, že si podobnou radost můžete udělat každý den.”
