Kořenová zelenina určená ke skladování se sklízí nejčastěji v říjnu (nejlépe za suchého počasí), v případě příznivého počasí i počátkem listopadu. Sklizeň by určitě měla proběhnout před prvními mrazíky. Namrzlá zelenina by se při skladování snadno kazila.
- Po sklizni necháme zeleninu oschnout a teprve pak ji přesuneme na místo skladování, nejlépe do předem dobře vydezinfikovaného sklepa.
- Kořenovou zeleninu skladujeme bez listů. Listy odstraníme hned po sklizni nejlépe ukroucením.
- Pro skladování vybíráme pouze zdravé a nepoškozené plody.
- Kořeny zeleniny vložíme do zvoleného substrátu tak, aby část, kde jsme odlomili listy (srdíčko) trochu vyčnívala.
- Ideální teplota pro skladování kořenové zeleniny je mezi 2 – 5o C.
- Vzdušná vlhkost by se měla pohybovat v rozmezí 70-80 %.
- Uskladněnou zeleninu pravidelně kontrolujeme, nejlépe 1x týdně.
Nakažené kusy okamžitě likvidujeme.Asi nejčastěji se pro skladování kořenové zeleniny používá vlhký písek. Použít ale můžete i jiné materiály, které dobře drží vlhkost, například rašelinu, perlit, piliny či hobliny. Je pravda, že toto uskladnění, konkrétně v písku, pamatuji ještě z dob svého dětství, kdy takto mrkev a další zeleninu ve sklepě uchovávala maminka s babičkou.
Pokud nemáte vhodný sklep na skladování zeleniny (sklepy v panelácích bývají příliš teplé a málo vlhké), pak můžeme zkusit skladovat zeleninu v dostatečně izolované nádobě na balkoně. Případně můžeme využít ke skladování sklep v zahradním domku či v podezdívce chaty.
