Pokud chceme, aby se zahrada postarala sama o sebe, byla krásná, zdravá a produktivní, je třeba chovat v úctě každého živého tvora, snažit se nastolit tzv. biologickou rovnováhu (půda, mikroorganizmy, rostliny a živočichové jsou ve vzájemně vyváženém poměru). Taková zahrada je pak malým zázrakem – fungujícím ekosystémem.
CO JE ČMELÍN?
Čmelín je třísezónní skrýš pro čmeláky, kterých je u nás více jak 30 druhů. Jsou důležitými opylovači květin, zeleniny i ovocných dřevin. Čmelák svým dlouhým sosáčkem totiž dosáhne i na nektar ukrytý v květech s hlubokým hrdlem (cuketa, rajče,…). Pro člověka jsou naprosto neškodní a mají velmi zajímavé životní projevy.
JAK FUNGUJE ČMELÍN?
Způsob života je pro všechny čmeláky v mnoha ohledech podobný. Na jaře opouští samička zimoviště (díru v zemi, hromadu listí,…) a doplňuje energii sbíráním nektaru. Během deseti dnů začne pátrat po vhodném místě k vybudování hnízda. Zde přichází na scénu Čmelín, který uvnitř nabízí teplý a jemný materiál, který samička upraví v oválnou komůrku. Na dno komůrky naklade vajíčka, která poté doslova vysedí v larvy. Na konci svého vývoje vytvoří larvy zámotek, ze kterého se po 2-3 týdnech líhnou dělnice. Ty následně pomáhají matce s krmením, sběrem pylu a nektaru a úpravami hnízda. Uprostřed až koncem léta se v hnízdě rodí první samečkové a líhnou nové matky. Samečkové hnízdo opouštějí a pátrají v krajině po cizích mladých samičkách. Páření probíhá na zemi podle druhově odlišných rituálů. Oplozená matka poté hledá vhodné místo k přezimování (díru v zemi, hromadu listí,…). Stará matka koncem léta hyne. Dělnice jsou schopny ještě nějakou dobu klást neoplozená vajíčka, ze kterých se líhnou samečkové. Hnízdo však záhy celé vymírá. Čmelín na vrcholu svého rozvoje obsahuje několik desítek, vzácně až stovku jedinců. Na jaře matky opět vylétnou ze skrýší a celý cyklus se opakuje.
K ČEMU JSOU ČMELÁCI?
K opylení naprosté většiny ovocných stromů, keřů a rostlin jsou nezbytné včely nebo čmeláci. Doba, kdy v každé druhé zahrádce stálo pár úlů, je bohužel nenávratně pryč, m.j. také kvůli používání pesticidů. Velkou předností čmeláků oproti včelám medonosným je jejich naprostá mírumilovnost. Jejich chov je zcela bezpečný a přitom velmi snadný, můžete ho svěřit i dětem. Čmeláci jsou velmi zdatní opylovači, v mnoha případech dokonce výkonnější, než včela medonosná. Platí to zejména v případě opylování cizosprašných odrůd (jsou více “promiskuitní” – ochotněji přelétají z jednoho stromu na jiný), a to i za nižších teplot či deště, tudíž opylují větší část roku. Jsou výtečnými opylovači u rostlin, které vyžadují křížové opylení mezi dvěma kultivary, včetně mandlí, třešní a většiny jablek a plodin které mají oddělené samčí a samičí květy, jako jsou tykve, vodní melouny či kiwi. Na rozdíl od včel medonosných se také nenechají odlákat bohatší nabídkou nektaru a pylu u sousedů (Často jsem pozoroval, že když v blízkosti zahrady rozkvete pole řepky olejky, včely medonosné zmizí z kvetoucích jabloní téměř do jedné, zatímco čmeláci zůstanou!). Dělnice včely medonosné jsou totiž schopny, na rozdíl od čmeláků, mezi sebou velmi dobře komunikovat a předávat si informace o nalezené vydatné snůšce. Tato vlastnost medonosných včel tolik oceňovaná zemědělci, totiž nalétnout a úspěšně opylit i rostliny pěstované na velkých plochách, se v případě, že máme malou zahrádku a ne sto hektarový sad, stává spíše nevýhodou.
KDY ČMELÍN POVĚSIT?
Čmelín můžeme pověsit kdykoliv během roku, ale nejlépe brzy na jaře (únor/březen), ještě před květem jív, a ponecháme jej tam až do pozdního podzimu. Na zimu jej můžeme schovat do stodoly, nebo ponechat venku na krytém místě. V zimě doporučuji Čmelín vyčistit a vyměnit teplou výplň za novou (čisté ovčí rouno,…).
KAM UMÍSTIT ČMELÍN?
Čmelín umisťujeme nejčastěji do polostínu, na kmen stromu, na kůl do bylinkového záhonu či stěnu domu nebo altánu. Zahrady, meze, stráně, možností je spousta, hlavně ovšem na polostinné stanoviště v závětří, orientované nejlépe na jihovýchod či jihozápad 1 až 2 metry nad zemí. Míra obsazení čmeláky záleží na atraktivitě prostředí v okolí (někdy je třeba přeinstalovat na vhodnější místo či vysadit pro čmeláky více lákavých květin jako dobromysl, levanduli, šalvěj, třapatku, kopřivu či lípu, velmi také pomůže podmiska s vodou – i čmeláci se rádi osvěží). Ale výsledek nezřídka předčí očekávání – opravdu to funguje!
Že jsme byli úspěšní, poznáme podle čilého ruchu čmeláků v okolí i na hnízdišti: čmeláci dovnitř nosí pyl v rouskách na zadních nohách a zdržují se v okolí na rozkvetlých rostlinách. Nenechte se odradit prvním neúspěchem či delší dobou pro zabydlení, čmeláci dávají přednost lehce vyvětraným skrýším, takže Čmelín nezaplní hned první den.
V posledních desetiletích všech druhů čmeláků i ostatního hmyzu rapidně ubývá v důsledku likvidace jejich biotopů a používáním pesticidů. Je jen na nás, zda se počty našich důležitých pomocníků zase zvýší.
https://www.dilnahammer.cz/o-cmelinech/
