Další skvělá knížka, od paní Mornštajnové, která se mi dostala do rukou. Přečteno za dvě odpoledne.
Hlavním hrdinou se stává “Hotýlek” na okraji města. Kdysi ve 20. letech minulého století v soukromém vlastnictví, následně zabaven s tím, že jejich majitelům bylo umožněno v něm alespoň pracovat, aby se nakonec 3. generace původních vlastníků dočkala jeho navrácení.
A jestliže hotýlek funguje napříč režimy tak nějak stále stejně. S jeho majiteli a zaměstnanci se život nemazlí. Napadá mě, kolik asi takových Václavů a jim podobných tady ještě pobíhá. Když se podíváme kolem sebe tak bohužel musíme konstatovat, že hodně a co je na tom nejhorší, že ti, kteří by nám měli jít příkladem a nehrbit záda, tak je mnohdy hrbí ještě více než my ostatní. Bohužel těch Leopoldů, kteří opatrují svůj bývalý majetek, tak jako kdyby k žádné změně nedošlo a očekávají, že se to určitě změní již mnoho není. Pěkně napsaná sonda do doby nedávno minulé, vykreslené postavy, se vším tím patolízalstvím, hraním si na cizím písečku, ale pro vlastní prospěch, no prostě doba, kterou je potřeba připomínat.
