Cestou ze Šumavy jsme si nemohli nechat ujít návštěvu tohoto krásného hradu, který je udáván jako nejrozsáhlejší u nás.
Rabí je zřícenina hradu ležící ve stejnojmenném městě v okrese Klatovy. Stojí na vyvýšeném ostrohu nad řekou Otavou v nadmořské výšce 540 metrů asi osm kilometrů severovýchodně od Sušice.
V první polovině 14. století ho založili páni z Rýzmberka. Rabí se stalo jejich rodovým sídlem a zároveň mělo v oblasti horního Pootaví plnit různé obranné úkoly.
Na konci 14., nebo na počátku 15. století rozšířili páni z Rýzmberka původní tvrz a posílili obranyschopnost svého sídla. Úprava hradního areálu se ukázala být velmi prozíravým počinem. Po vypuknutí ozbrojeného konfliktu mezi stoupenci a odpůrci Husova učení se páni z Rýzmberka přiklonili ke králi Zikmundovi Lucemburskému a aktivně vystupovali proti husitskému hnutí. Není divu, že vojska vedená Janem Žižkou z Trocnova hrad dvakrát oblehla a dobyla, a to v letech 1420 a 1421.
Zářnou osobností rýzmberského rodu byl Půta Švihovský, s jeho jménem byla spojena také nákladná přestavba rabského hradu, která mu vdechla pozdě gotický ráz.
Po smrti Půty Švihovského z Rýzmberka na počátku 16. století byl rozsáhlý rodový majetek rozdělen mezi jeho syny, ti se však zadlužili a byli nuceni rýzmberské dědictví postupně rozprodávat. Nedobrý stav ještě umocnila třicetiletá válka a s ní spojený ekonomický, demografický i kulturní úpadek.
V první polovině 18. století hrad vyhořel a požár jej připravil o střechy i dřevěné části. Ve druhé polovině 18. a první třetině 19. století se navíc nehlídaný hradní areál stal zdrojem stavebního materiálu pro obyvatele podhradí i širokého okolí. První pokusy o záchranu a současně zpřístupnění hradního komplexu se objevily v již polovině 19. století. Tehdejší majitel panství kníže Gustav Jáchym z Lamberga nechal uzavřít vstupní bránu, na vrcholu donjonu vznikla první vyhlídková plošina a byla opravena i část zdiva.
Do správy státu přešlo Rabí v roce 1954 a roku 1978 byl hrad prohlášen národní kulturní památkou.
