Ačkoli to na Frýdštejn nemáme nikterak daleko, zas tak často tam nejezdíme. A v zimě jsme tam doposud nebyli nikdy, ale to je již minulostí. Před nedávnem jsme využili krásného slunečného zimního počasí a vyrazili jsme. Sice jsme měli obavy, zda bude kde zaparkovat, ale měli jsme štěstí a pak již nic nebránilo, jít si to zde prohlédnout v době, kdy příroda spí.
Zřícenina hradu Frýdštejna je jedním ze tří hradů jabloneckého okresu. Dobu založení přesně neznáme. Nevíme ani přesně, kdy bylo vytvořeno frýdštejnské panství. Víme však, že bylo majetkem Markvarticů. V roce 1363 jsou zmiňováni páni z Dražic a o 13 let později (v r. 1376 ) Jan z Bibrštejna a tak je domněnka, že vznik Frýdštejna je spojen právě s rodem Bibrštejnů.
Hlavní dominantou hradu je velká hradní věž, postavená na nejvyšším skalisku tak, aby bylo možno obhlídnout široké okolí. Věž je nejlépe zachovalou částí hradu. Je asi 15 m vysoká a má 9 m v průměru, s dvoumetrovou tloušťkou zdiva. Jediný vchod byl v prvním patře asi 6 – 7 m nad úrovní nádvoří.
Hrad Frýdštejn byl zpřístupněn veřejnosti v 90-tých letech minulého století poté, co turnovský okrašlovací spolek, který v r. 1892 hrad koupil od knížat Rohanů ze Sychrova, dal dochované zdivo zpevnit. Nálezy z doby osídlení hradu, které byly získány průzkumem, se nacházejí ve sbírkách turnovského muzea.
V současné době je hrad ve vlastnictví obce Frýdštejn a postupně jsou se značným nákladem prováděny záchranné práce, cílem kterých je zachováni hradu alespoň v současné podobě příštím generacím.
O hradu se píše v knize Karolíny Světlé „ O Krejčíkovic Anežce”, několikrát se zde filmovalo. Z nejznámějších filmů je pohádka „ O princezně Jasněnce a létajícím ševci”.
