Po prohlídce zámku a zámeckého parku jsme pozvolna došli do samého centra Babiččina údolí. Jako první na trase pak byl Rudrův mlýn s vodním mandlem.
V případě mlýna čp. 4 se jedná o jednopatrovou kamennou budovu s valbovou střechou, jejíž největší část tvoří mlýnice, která zabírá přízemí a horní patro. Nacházejí se v ní 2 mlecí složení, jež jsou poháněny vodními koly na vrchní vodu, která je přiváděna náhonem od Starého bělidla dřevěnými vantrokami. V patře je pak byt mlynáře se světnicí, zařízenou lidovým nábytkem, stejně vybavený pokojík v přístavbě nad vchodem ze dvora a pokoj Mančinky, zařízený měšťanským nábytkem z 1. poloviny 19. století. V přízemí přiléhá k mlýnici šalanda pro mleče a komory a pec na pečení chleba. Všechny místnosti mají ploché trámové stropy. K mlýnu navíc patří hospodářské stavení ve dvoře, kde bývaly chlévy a stodola.
Naopak vodní mandl čp. 11 je z jedné části přízemní, z druhé části jednopatrové stavení o obdélném půdorysu s orámovanými pravoúhlými okny a dveřmi. Klenby v přízemí patrové části jsou sklenuty valeně nebo na placku, místnosti v patře jsou plochostropé. Část místností byla po poválečné úpravě zaklenuta plochým stropem pod původní klenbou a část přízemí byla rozdělena na menší místnosti. Průčelí patrové části je děleno římsou.
V areálu mlýnu jsme uvítali i možnost venkovního posezení nad dobrou kávou a vynikajícím domácím koláčem. A nakonec došlo i na společné foto manžela s panem mlynářem. 🙂
