Hodně lidí řekne Hluboká, která byla v 19. století od základů přestavěna v duchu
tudorovské gotiky. Přidržíme – li se starších slohů, renesance a baroka – můžeme
vyjmenovat desítky ohromujících staveb.
Například Kratochvíle je považována za jednu z nejhezčích renesančních staveb ve
střední Evropě. Spíš letohrádek než zámek je umístěný uprostřed půvabné jihočeské
přírody, kde ho nechal vystavět koncem 16. století Vilém z Rožmberka. V této podobě
je dodnes z velké části zachován.
Vrcholnou renesanci lze pak vidět na zámku v Litomyšli, který Pernštejnové vystavěli
ve druhé polovině 16. století. Fasáda je pokryta stovkami sgrafitových psaníček, z
nichž se prý žádné neopakuje. Valdštejnové – Vartenberkové tu koncem 18. století
vybudovali jedinečné divadlo, které se dochovalo včetně zařízení na výměnu
dekorací dodnes. V místním zámeckém pivovaru se narodil roku 1824 Bedřich
Smetana, syn zámeckého sládka.
A pak je tu Český Krumlov, Telč, Jinřichův Hradec…Stejně tak barokní skvosty
Ploskovice na Ústecku a Kroměříž.
Nebo Vranov nad Dyjí poprvé zmiňovaný již roku 1100 – barokní klenot z něj učinil
ale až rod Althannů, kteří si najali slavného architekta Johanna Bernarda Fischera
z Erlachu. Dominantou zámku a celé krajiny, nad níž
se tyčí na skále, je nepochybně unikátní Sál předků se sochami význačných členů
rodu.
Zámek Karlova Koruna v Chlumci nad Cidlinou nechal postavit jako své vrcholné
barokní sídlo ve dvacátých letech 18. století nejvyšší kancléř Království českého
František Ferdinand Kinský. Architektem byl Jan Blažej Santini – Aichel, který tu
navrhl jednu z nejoriginálnějších středoevropských barokních staveb.
