Biblioteca Marciana v Itálii

Biblioteca Marciana je italská národní knihovna stojící na náměstí Svatého
Marka v Benátkách.
Obsahuje téměř sedm set tisíc svazků a patří tak k největším italským knihovnám.
Je známá také pod názvy Biblioteca San Marco (Knihovna svatého Marka),
Libreria Marciana, Libreria Sansoviniana nebo Libreria Vecchia.
Obsahuje téměř sedm set tisíc svazků a patří tak k největším italským knihovnám.
Je známá také pod názvy Biblioteca San Marco (Knihovna svatého Marka),
Libreria Marciana, Libreria Sansoviniana nebo Libreria Vecchia.
Libreria Marciana, Libreria Sansoviniana nebo Libreria Vecchia.

Stavba knihovny započala roku 1537 a jejím vedením byl pověřen architekt
Jacopo Sansovino.
Během stavby se roku 1545 zřítila část klenby nad hlavním sálem a Sansovino
byl uvězněn.
Po propuštění musel stavbu opravit na vlastní náklady.
Po jeho smrti roku 1570 stavbu v letech 1582–1591 dokončil Vincenzo Scamozzi.
Roku 1603 byl vydán dekret, že z každého tisku v Benátkách musí
být jeden kus věnován knihovně.
Knihovna je považována za Sansovinovo mistrovské dílo.
Na budově je řada soch znázorňujících mytologická božstva.
Vnitřek knihovny vyzdobili významní italští malíři jako
byl Tintoretto, Veronese, Tizian a Jacopo de’ Barbari.
Strop vyzdobili mladí malíři, kteří na něm vypodobnili antické
bohy ztělesňující umění a ctnosti.
Hudlenka
Během stavby se roku 1545 zřítila část klenby nad hlavním sálem a Sansovino
byl uvězněn.
Po propuštění musel stavbu opravit na vlastní náklady.
Po jeho smrti roku 1570 stavbu v letech 1582–1591 dokončil Vincenzo Scamozzi.
Roku 1603 byl vydán dekret, že z každého tisku v Benátkách musí
být jeden kus věnován knihovně.
Knihovna je považována za Sansovinovo mistrovské dílo.
Na budově je řada soch znázorňujících mytologická božstva.
Vnitřek knihovny vyzdobili významní italští malíři jako
byl Tintoretto, Veronese, Tizian a Jacopo de’ Barbari.
Strop vyzdobili mladí malíři, kteří na něm vypodobnili antické
bohy ztělesňující umění a ctnosti.
Hudlenka
Po propuštění musel stavbu opravit na vlastní náklady.
Po jeho smrti roku 1570 stavbu v letech 1582–1591 dokončil Vincenzo Scamozzi.
Roku 1603 byl vydán dekret, že z každého tisku v Benátkách musí
být jeden kus věnován knihovně.
Knihovna je považována za Sansovinovo mistrovské dílo.
Na budově je řada soch znázorňujících mytologická božstva.
Vnitřek knihovny vyzdobili významní italští malíři jako
byl Tintoretto, Veronese, Tizian a Jacopo de’ Barbari.
Strop vyzdobili mladí malíři, kteří na něm vypodobnili antické
bohy ztělesňující umění a ctnosti.
Hudlenka
Roku 1603 byl vydán dekret, že z každého tisku v Benátkách musí
být jeden kus věnován knihovně.
Knihovna je považována za Sansovinovo mistrovské dílo.
Na budově je řada soch znázorňujících mytologická božstva.
Vnitřek knihovny vyzdobili významní italští malíři jako
byl Tintoretto, Veronese, Tizian a Jacopo de’ Barbari.
Strop vyzdobili mladí malíři, kteří na něm vypodobnili antické
bohy ztělesňující umění a ctnosti.
Hudlenka
Knihovna je považována za Sansovinovo mistrovské dílo.
Na budově je řada soch znázorňujících mytologická božstva.
Vnitřek knihovny vyzdobili významní italští malíři jako
byl Tintoretto, Veronese, Tizian a Jacopo de’ Barbari.
Strop vyzdobili mladí malíři, kteří na něm vypodobnili antické
bohy ztělesňující umění a ctnosti.
Hudlenka
Vnitřek knihovny vyzdobili významní italští malíři jako
byl Tintoretto, Veronese, Tizian a Jacopo de’ Barbari.
Strop vyzdobili mladí malíři, kteří na něm vypodobnili antické
bohy ztělesňující umění a ctnosti.
Hudlenka
Strop vyzdobili mladí malíři, kteří na něm vypodobnili antické
bohy ztělesňující umění a ctnosti.
Hudlenka
Hudlenka












