Nejdecká křížová cesta byla postavena v letech 1851-1858 Nadací křížové cesty v Nejdku v příkré, téměř nepřístupné stráni na severozápadním úbočí Křížového vrchu (Kreuzberg, 695 m.n.m.), tehdy Střeleckého vrchu (Sschiessberg), nad městem Nejdek (Neudek). Celá staletí byl Křížový vrch , pustý a pásly se na něm pouze ovce, jak to prozrazuje jeho původní název Hirtenberg (Pastýřský vrch). Někdy kolem roku 1625 zřídili nejdečtí měšťané na jeho úpatí střelnici pro místní střelecký spolek. Roku 1626 vydali držitelé nejdeckého panství, Kollonové z Felsu, pro nejdecký střelecký spolek Střelecký řád o šestatřiceti bodech. Dlouhá léta se rozléhaly po Střeleckém vrchu, jak se tento kopec začal nazývat, ozvěny výstřelů nejdeckých ostrostřelců. V roce 1829 museli nejdečtí ostrostřelci opustit svou střelnici v místě u nynější mateřské školy v ulici Závodu míru kvůli stavbě státní silnice do Nových Hamrů. Vyhlédli si nové stanoviště, ostrůvek v řece Rolavě v místě nynějšího Kulturního domu. Podnět ke zřízení křížové cesty dala Anna Häcklová, vdova po bohatém nejdeckém měšťanovi, která zemřela roku 1840. Anna Häcklová neměla žádné blízké příbuzné, a tak celý svůj majetek ve výši 28 tisíc rýnských zlatých věnovala na zřízení křížové cesty. Vykonavatelem její poslední vůle byl městský soudce a představitel obce Franz Waldöstl (1791-1871), který poté založil k tomuto účelu Nadaci křížové cesty.
Za první republiky byly na křížové cestě u každého zastavení zřízeny dřevěné lavičky, které však byly během 2. světové války zničeny. Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva na konci druhé světové válce se křížová cesta přestala udržovat a nastal její rychlý úpadek. Počet návštěvníků křížové cesty dramaticky poklesl. Křížový vrch začal zarůstat náletovými dřevinami a křovinatým podrostem. Po roce 1950 došlo k likvidaci kaple Olivetské hory na počátku křížové cesty. Později byla pobořena i kaple Božího hrobu na konci křížové cesty. Výklenky s reliéfy byly překryty nevzhledným pletivem, které snad mělo chránit díla před poškozením. Během 60. let 20. století byly však původní dřevěné polychromované reliéfy kapliček zničeny nebo rozkradeny. Stejně tak vzaly za své lavičky a osvětlení čtrnácti zastavení. Na začátku 90. let 20. století zbyly z křížové cesty jen kříž na vrcholu a holé kamenné kapličky, které odolaly vandalům jen díky své žulové podstatě a dokonalé práci krušnohorských kameníků. Roku 1999 bylo založeno občanské sdružení Jde o Nejdek, které přistoupilo k obnově a celkové rekonstrukci křížové cesty.
