Vysoko na skalním ostrohu nad soutokem řeky Labe nalezneme překrásný zámek Děčín. V roce 1128 zde byl vystaven přemyslovský královský hrad, který byl v 17. století přestaven na zámek a přibližně o sto let později získal současnou barokní podobu.
Abychom potěšily svoje ratolesti, vydaly jsme se coby jejich maminky vstříc k novému poznání naší české historie a jako cíl jsme zvolily právě tento hrad spojený s dětským zážitkovým programem. Zážitkový program jsme měly i my, protože jsme jako formu dopravy zvolily české dráhy a ještě před samotným vstupem na zámek jsme jim dovolily skotačit na dětském hřišti pod tradičním heslem : „ Kdo si hraje, nezlobí.“
Samotný program pro děti byl velice zajímavý a inspirativní. Odehrával se v běžné prohlídkové trase a prováděla nás samotná komtesa v krásných šatech. To ocenily zejména holčičky, páni kluci měli v hlavě samé indicie a starosti, jak vyřešit Tajemství, které je čekalo na konci prohlídky. To totiž nebylo jen tak. Původně tam totiž bydlely zámecké děti a ty po sobě zanechaly spoustu indicií a vzkazů, které měly naše děti vypátrat. Zde jsem ocenila zejména fakt, že to nebyla jen přednáška o historii, ale skutečně si mohly všemi smysly vyzkoušet, jak to vlastně tenkrát na tom zámku žilo.
A jaké vlastně bylo to Tajemství, které je čekalo na konci prohlídky?
To neprozradím. To by pak to Tajemství nebylo Tajemstvím.
Ale zcela jistě má svoje zvláštní kouzlo, protože i Frederyk Chopin zde zkomponoval svůj známý valčík As – dur, zvaný Děčínský.
Notně zdoláni prohlídkovou trasou a plni nových dojmů jsme se pak šli občerstvit do místní zámecké kavárny, ve které byla kromě příjemné obsluhy i výtečná palačinka. Jen se po ní zaprášilo – teda po té palačince.
Na samotný závěr se děti fotily v brnění černého rytíře, který stál před vstupem na zámek. Zřejmě to byl Zikmund z Vartenberka alias Černý rytíř, ale ten je zase spojen s projektem Otevřete 13. Komnatu. Ten jsme sice nestihli, ale podle pověstí byl Zikmund velice zlý a vypočítavý. V ukrutných dobách husitských válek dokázal obratně převlékat svůj plášť a díky tomu nashromáždil nevídané jmění. Ale kdo s čím zachází, tím také schází. Není divu, že také špatně skončil. A jak?
Tak to se dozvíme, až tam příště pojedeme a absolvujeme i tento okruh.
