Most v Bystré nad Jizerou má řadu konstrukčních zvláštností, díky kterým se dostal už v roce 1958 na seznam nemovitých kulturních památek. Nesou jej trojúhelníková a lichoběžníková věšadla, navíc vede 24 metrů přes řeku bez podpůrného pilíře uprostřed. Šířka mostu je tři metry a výška pět metrů.
Podkrkonošská obec Bystrá nad Jizerou se může pochlubit nádhernými pohledy na hřebeny Krkonoš, ale i výhledem na Kozákov nebo Ještěd. Zajímavé jsou i typické podkrkonošské roubené chalupy, ale hlavní chloubou je unikátní roubený dřevěný krytý most. Nachází se asi sedm kilometrů od Semil proti proudu řeky Jizery a v Čechách nemá obdoby. Dřevěný most přes Jizeru v Bystré nad Jizerou má podle odborníků unikátní konstrukci. V České republice jsou pouze dva mosty obdobné konstrukce – věšadlového systému.
Trojúhelníkové věšadlo je však jediné. Most nechal vybudovat v roce 1922 mlynář Janoušek pro dopravu obilí do svého mlýna. Konstrukce, opláštění a dekorativní prvky jsou i přes některé drobné opravy v minulosti dochovány v původní podobě. Oprava mostu skončila v roce 2017, zavřený byl kvůli havarijnímu stavu pět let.
Laické oko zaujmou především střecha a bočnice, které kryjí celou mostní konstrukci. Střechu tvoří příčné a podélné zdobené štíty. Zejména příčná střecha má ovšem praktické opodstatnění. Její hřeben je spojnicí dvou vysokých trojúhelníkových věšadel, která lze vidět snad jen v Rakousku. Bočně je most vyztužen ondřejskými kříži, které svým tvarem připomínají písmeno X. Boční stěny mají pouze dvě malá okénka u vjezdu na hlavní, takzvanou Pojizerskou silnici vedoucí ze Semil na Jilemnici Velké nosné trámy o rozměru 50 na 50 centimetrů vznikly ze 160 let starých smrků, které do Bystré přitáhli koně z dalekých Vítkovic v Krkonoších.
Trojúhelníkové věšadlo je však jediné. Most nechal vybudovat v roce 1922 mlynář Janoušek pro dopravu obilí do svého mlýna. Konstrukce, opláštění a dekorativní prvky jsou i přes některé drobné opravy v minulosti dochovány v původní podobě. Oprava mostu skončila v roce 2017, zavřený byl kvůli havarijnímu stavu pět let.
Laické oko zaujmou především střecha a bočnice, které kryjí celou mostní konstrukci. Střechu tvoří příčné a podélné zdobené štíty. Zejména příčná střecha má ovšem praktické opodstatnění. Její hřeben je spojnicí dvou vysokých trojúhelníkových věšadel, která lze vidět snad jen v Rakousku. Bočně je most vyztužen ondřejskými kříži, které svým tvarem připomínají písmeno X. Boční stěny mají pouze dvě malá okénka u vjezdu na hlavní, takzvanou Pojizerskou silnici vedoucí ze Semil na Jilemnici Velké nosné trámy o rozměru 50 na 50 centimetrů vznikly ze 160 let starých smrků, které do Bystré přitáhli koně z dalekých Vítkovic v Krkonoších.
Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska most v roce 2018 vyhlásilo jako vítěze celostátního kola soutěže Památka roku 2017 v kategorii “velká”.
Z historie mostu:
V nejstarších dobách byl na místě dnešního mostu brod. V polovině 19. století tu postavil mlynář lávku, kterou ale zanedlouho sebrala velká voda. Ta si poradila i s dalšími konstrukcemi, tentokrát již mostními. Dnešní most byl postavený v roce 1922 (ale letopočet vytesaný do kvádru kamenného pilíře na levobřežní straně udává rok 1888, kdy byl zřejmě postaven předchůdce mostu dnešního).
V nejstarších dobách byl na místě dnešního mostu brod. V polovině 19. století tu postavil mlynář lávku, kterou ale zanedlouho sebrala velká voda. Ta si poradila i s dalšími konstrukcemi, tentokrát již mostními. Dnešní most byl postavený v roce 1922 (ale letopočet vytesaný do kvádru kamenného pilíře na levobřežní straně udává rok 1888, kdy byl zřejmě postaven předchůdce mostu dnešního).
V roce 2016 proběhla celková rekostrukce mostu díky sbírce místních a především z dotací Libereckého kraje a Ministerstva kultury a v roce 2017 proběhla kolaudace. Nyní již most opět slouží svému účelu s omezením pro automobily s váhou do 2 tun.
