Město Teplá je rozlohou 9. největší obec v České republice.
Nachází se v západních Čechách na horním toku stejnojmenné řeky,
v Tepelské vrchovině, 46 km jihovýchodně od okresního města Cheb,
37 km jižně od krajského města Karlovy Vary, 50 km severozápadně od Plzně,
15 km východně od Mariánských Lázní a 29 km severně od km severně od Tachova.
Žije zde přibližně 2 900 obyvatel.
Leží na náhorní plošině ve vyšší nadmořské výšce,
z čehož vyplývají i drsnější klimatické podmínky.
v Tepelské vrchovině, 46 km jihovýchodně od okresního města Cheb,
37 km jižně od krajského města Karlovy Vary, 50 km severozápadně od Plzně,
15 km východně od Mariánských Lázní a 29 km severně od km severně od Tachova.
Žije zde přibližně 2 900 obyvatel.
Leží na náhorní plošině ve vyšší nadmořské výšce,
z čehož vyplývají i drsnější klimatické podmínky.
15 km východně od Mariánských Lázní a 29 km severně od km severně od Tachova.
Žije zde přibližně 2 900 obyvatel.
Leží na náhorní plošině ve vyšší nadmořské výšce,
z čehož vyplývají i drsnější klimatické podmínky.
Leží na náhorní plošině ve vyšší nadmořské výšce,
z čehož vyplývají i drsnější klimatické podmínky.
Klášter Teplá je premonstrátský klášter v Teplé.
Areál sestává z klášterního kostela, budov konventu, prelatury,
někdejší klášterní nemocnice, lékárny, sýpky, hospodářských budov a dvora.
někdejší klášterní nemocnice, lékárny, sýpky, hospodářských budov a dvora.
Klášterní kostel
Kostel Panny Marie byl založen po roce 1197 jako trojlodní dvouvěžová bazilika.
V románském slohu byla vystavěna západní část s westwerkem,
na úrovni druhého patra navázala raně gotická stavba s lomenými oblouky
oken a žebrovými klenbami.
Interiér kostela byl přestavěn počátkem 18. století podle projektu
Kryštofa Dienzenhofera. Vstupní portál se sochami řádových světců
(zleva) sv. Augustina, bl. Hroznaty a sv. Norberta dal v 90. letech 19. století
přistavět v novorománském slohu opat Ambros Alfred.
Hudlenka
V románském slohu byla vystavěna západní část s westwerkem,
na úrovni druhého patra navázala raně gotická stavba s lomenými oblouky
oken a žebrovými klenbami.
Interiér kostela byl přestavěn počátkem 18. století podle projektu
Kryštofa Dienzenhofera. Vstupní portál se sochami řádových světců
(zleva) sv. Augustina, bl. Hroznaty a sv. Norberta dal v 90. letech 19. století
přistavět v novorománském slohu opat Ambros Alfred.
Hudlenka
oken a žebrovými klenbami.
Interiér kostela byl přestavěn počátkem 18. století podle projektu
Kryštofa Dienzenhofera. Vstupní portál se sochami řádových světců
(zleva) sv. Augustina, bl. Hroznaty a sv. Norberta dal v 90. letech 19. století
přistavět v novorománském slohu opat Ambros Alfred.
Hudlenka
Kryštofa Dienzenhofera. Vstupní portál se sochami řádových světců
(zleva) sv. Augustina, bl. Hroznaty a sv. Norberta dal v 90. letech 19. století
přistavět v novorománském slohu opat Ambros Alfred.
Hudlenka
přistavět v novorománském slohu opat Ambros Alfred.
Hudlenka
Hudlenka