Rozdíl mezi cestovní kanceláří a agenturou: Co musíte vědět před rezervací dovolené
S vrcholícím létem přibývá lidí, kteří na poslední chvíli řeší, kde stráví dovolenou. Někteří záměrně čekají na last minute nabídky, jiní mají ve zvyku rozhodnout o letní dovolené den před odjezdem. Tu lze strávit s rodinou v kempu či vycestovat za hranice na vlastní pěst. Dost lidí ale stále dává přednost nejvyšší míře pohodlí a spoléhá na cestovní společnosti. Pokud je vám tato varianta při chuti, je fajn udělat si v nabídkách pořádek. Zájezd můžete zakoupit od cestovní agentury či kanceláře. Ne všichni však vědí, že je mezi nimi velký rozdíl.
Cestovní kancelář zájezdy organizuje
Cestovní kancelář je koncesovanou živností, což znamená, že ke svému podnikání potřebuje státní povolení, které vydává Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Tato podmínka má jednoduchý důvod. „Aby kancelář mohla zájezdy organizovat, musí být pojištěná. Tím stát drží ochrannou ruku nad klienty. V momentě, kdy by kanceláře nebyly pojištěné a zkrachovaly by, neměl by totiž zákazníkům kdo vrátit peníze nebo jim zajistit cestu z ciziny domů,“ říká Lukáš Zelený, vedoucí právního oddělení dTestu. Zda se nejedná o podvodnou společnost, můžete snadno zjistit. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR má totiž kompletní seznam českých cestovních kanceláří včetně jejich pojistek.
Agentura není cestovní kanceláří
Zatímco kancelář zájezdy organizuje i prodává, agentura je má povoleno pouze zprostředkovávat. Může také prodávat letenky, jízdenky, ubytování v hotelech a kempech. Běžnou zkušeností ale je, že nabízí zájezdy cestovních kanceláří. To však v jistém smyslu komplikuje klientovu situaci. „V případě krachu musí zákazník vyžadovat nároky z vad či úpadku u jiné společnosti, než u které zájezd kupoval. Na tuto skutečnost jsou bohužel připraveni pouze lidé, kteří o rozdílu mezi agenturou a kanceláří vědí. V opačných situacích běžně vznikají zbytečná nedorozumění,“ varuje Zelený.
Prostudujte smlouvu
Smlouvu o zájezdu lze uzavřít ústně či písemně. Nejčastěji však vzniká prostřednictvím internetu. To s sebou nese řadu podmínek, které musíme splnit my i daná cestovní společnost, a tak bychom měli mít přehled alespoň o těch nejdůležitějších. Na rozdíl od písemné smlouvy nemáme od té internetové právo odstoupit bez udání důvodů do 14 dní. Nikoho jistě nepřekvapí, že porušení tohoto pravidla s sebou nese určité poplatky. S tím souvisí ceník storna, který bývá součástí obchodních podmínek, jejichž prostudování by mělo být samozřejmostí.
Změny v zájezdu
Společnosti mohou měnit podmínky zájezdu jen mimořádně a za daných podmínek. Mezi ně se řadí například zdražení dopravy či pohonných hmot nebo změna kurzu české koruny o víc jak 10 %. „Společnost nás o změně musí obeznámit minimálně 20 dní před odjezdem, a my pak máme 5 dní na případné odstoupení od smlouvy s plným nárokem na vrácení peněz,“ připomíná Zelený a dodává: „Pokud nám v odjezdu zabrání nečekaná událost, máme samozřejmě právo iniciovat změnu v zájezdu také. Můžeme například společnosti až sedm dní před zahájením zájezdu nahlásit, že místo nás jede někdo jiný a připojit souhlas svého náhradníka. V takovém případě nám může pořadatel naúčtovat náklady spojené se změnou, které bývají v řádu stovek korun. Jiné poplatky, například dorovnání ceny zájezdu, platit už nemusíme.“
Jak to máte letos vy? Vyrážíte na vlastní pěst nebo s cestovní společností? 🙂
Tento článek byl vytvořen ve spolupráci s časopisem dTest.
Zdroj foto:Pixabay.com
