Rod Keilů založil Železárny a drátovny Bohumín. Svůj vztah k Městu Albrechticím Keilové projevili tím, že si zde postavili hrobku s kaplí. Keilové postavili mauzoleum mimo hřbitov. Chtěli spočinout ve Městě Albrechticích poblíž svého zámku v oboře pod kopcem Dubí. Hrobka s pěti zesnulými bez větší úhony přečkala do osmdesátých let, ale Keilům nebyl dopřán posmrtný klid v Albrechticích, které tolik milovali. Na odlehlé místo k jejich hrobce s kaplí se začali stahovat zloději a vandalové. V dobách komunistického režimu byli továrníci i šlechtici prezentováni jako nepřátelé, zvlášť když hovořili německy. Možná proto někteří z místních nectili ani majestát smrti. Nejdřív byla opakovaně vyrabována kaple, a pak došlo i na vykrádání hrobů.
V roce 1984 došlo k otřesné události, když se parta opilců bavila tím, že vytáhla z rakve nabalzamovanou mrtvolu a lidské ostatky rozházela po okolí. Následně byly ostatky Keilů převezeny do hromadných hrobů na krnovském a albrechtickém hřbitově. Honosná hrobka byla ponechaná svému osudu a chátrala tak dlouho, až se zřítila střecha a změnila se v ruinu. Proto při nynější rekonstrukci nemělo smysl mauzoleum vracet do původního stavu. Kaple dostala skleněnou střechu, a vznikl tak prosvětlený prostor, který slouží jako muzeum hraběcího rodu Keil von Eichenthurn. Výletníky na toto romantické místo v bývalé oboře navede městský turistický okruh.
