Mariánský sloup se sochou Panny Marie Neposkvrněného početí (Immacolaty) byl na Staroměstském náměstí postaven v roce 1650 jako poděkování za pomoc při obraně Prahy proti švédským vojskům v roce 1648. Posvěcen byl roku 1652.
Autorem sochy byl Jan Jiří Bendl (asi 1610–1680), jeden z nejlepších českých sochařů té doby. Vytvořil z domácího pískovce mimořádné umělecké dílo, nejspíš první barokní sochu ve střední Evropě.
V roce 1915 byl na Staroměstském náměstí sochařem Ladislavem Šalounem vytvořen pomník Mistra Jana Husa. Byl koncipován jako horizontála k vertikále mariánského sloupu. Obě sochařské památky se tak spolu v prostoru náměstí kompozičně doplňovaly.
Dne 3. 11. 1918, v emotivní atmosféře po pádu monarchie, strhl sloup vandalským způsobem pouliční dav spolu s účastníky manifestace připomínající porážku na Bílé hoře v roce 1620. Stržení sloupu odůvodnili tím, že mělo jít o symbol habsburské nadvlády a vítězství katolicismu nad reformací v Čechách.
Mariánský sloup byl integrální součástí Staroměstského náměstí téměř 270 let. Od samého počátku po stržení sloupu se mluvilo o jeho obnově, ale nebyl k ní dostatek vůle.
V roce 1923 byl ustaven Odbor pro obnovu mariánského sloupu.
V roce 1988 (70 let po stržení) vznikla petice žádající obnovu sloupu. Společnost pro obnovu mariánského sloupu v Praze ale mohla být zaregistrována až po revoluci v roce 1990. Celonárodní sbírka na obnovu
mariánského sloupu byla vyhlášena v roce 1995.
Již od roku 1995 se na obnově mariánského sloupu podílejí sochaři Jan Bradna, Miroslav Krátký, Karel Kronych a Petr Váňa. V roce 2000 začal Petr Váňa sekat sochu Panny Marie do kamene; dokončil ji v roce 2002. V roce 1998 začala výroba kamenné architektury sloupu.
Zásadním posunem bylo rozhodnutí Rady hlavního města Prahy, která 26. března 2013 schválila projekt celkové rekonstrukce Staroměstského náměstí, včetně obnovy mariánského sloupu.
-
1648 – obléhání Prahy Švédy
1650 – na paměť ochrany Prahy při obléhání postaven mariánský sloup
1652 – sloup Panny Marie posvěcen – první dílo v barokním slohu
3.11. 1918 – sloup Panny Marie stržen
19.11. 1918 – zbytky architektury odstraněny před příjezdem T.G. Masaryka
19.11. 1923 – ustaven Odbor pro obnovu mariánského sloupu, ze sbírek na obnovu sloupu bylo postaveno 12 kostelů okolo Prahy
1938 – Česká liga akademická podala žádost o obnovu sloupu na pražský magistrát
1949 – výzva českých emigrantů ke zhotovení sochy Panny Marie jako symbolu návratu do vlasti
1990 – založení společnosti pro obnovu mariánského sloupu
1995 – vyhlášena celonárodní sbírka na obnovu mariánského sloupu
1997 – zhotoven odlitek dochovaných dílů původní sochy Panny Marie
1998 – dokončeny plány a začátek výroby kamenné architektury sloupu
2000 – započalo sekání sochy Panny Marie pro sloup na Staroměstské náměstí do kamene.
2001 – kamenosochařská huť přivezla z Indie blok kamene a vytesala šestimetrový sloup. Umístěn byl prozatím v zahradě nemocnice Milosrdných sester svatého Karla Boromejského v Praze pod Petřínem.
2002 – sochař Petr Váňa dokončil sochu Panny Marie pro sloup na Staroměstské náměstí. Umístěna byla na prozatimní místo u Týnského Chrámu v Praze.
2007 – dokončena patka sloupu, započaty práce na hlavici sloupu
2008 – Italské město Vitorchiano věnuje 3m3 pískovce na střední sokl sloupu
2008 – pouť na Staroměstském náměstí při příležitosti 90 let od stržení sloupu
2013 – schválen projekt celkové rekonstrukce Staroměstského náměstí
2017 – vydáno stavební povolení umožňující obnovu mariánského sloupu
