Liška Bystrouška z hájenky Střítěž
Vedle historické ceny má statek i okolní příroda velkou kulturní hodnotu díky příběhu o chytré lišce Bystroušce. Zrod příběhů o lišce Bystroušce se váže ke konci 19. století, kdy byl v oblasti revírníkem Gustav Kořínek. Jako myslivecký adjunkt tam sloužil malíř Stanislav Lolek, který se před nástupem na výtvarnou akademii učil lesníkem. Revírník mu vyprávěl o osiřelém liščím mláděti, které žilo mezi domácím zvířectvem na statku. Bylo prý mimořádně bystré a čiperné a vyvádělo neuvěřitelné kousky. Podle tohoto vyprávění Lolek vytvořil asi 200 kreseb, které se roku 1920 staly podkladem pohádky spisovatele a novináře Rudolfa Těsnohlídka Liška Bystrouška. Veselé příhody nejprve vycházely na pokračování v Lidových novinách, pak vyšla kniha, jež se dočkala mnoha vydání a překladů.
Pohádky si už v novinách všiml skladatel Leoš Janáček. Napsal podle ní libreto a roku 1924 složil jednu ze svých nejslavnějších oper Příhody lišky Bystroušky. Díky němu tak znají lišku Bystroušku milovníci opery po celém světě.
Ekologické vzdělávání
Hájenka se nachází v lesích, odkud pocházela legendární liška Bystrouška. V budoucnu by zrekonstruovaná budova měla sloužit ekologickému vzdělávání.
V budoucnu by měl objekt sloužit veřejnosti. Částečně jako turistický cíl, bude zde možné konat koncerty či jiné akce. Hlavní funkce by však měla být vzdělávací. Školáci by zde jezdili na jednodenní exkurze zaměřené na lesnictví a životní prostředí.