Přírodní rezervace Velký a Malý Bezděz

NPR Velký a Malý Bezděz byla vyhlášena v roce 2009 na ploše 28 ha s ochranným pásmem o rozloze 42,3 ha. Ochrana přírody má však na tomto území mnohem delší historii. Již od roku 1949 zde byla rezervace Malý Bezděz a v roce 1993 došlo ke zřízení Přírodní rezervace Velký a Malý Bezděz. Rezervace je také součástí Ptačí oblasti Českolipsko-Dokeské pískovce a mokřady a zároveň je zařazena i mezi Evropsky významné lokality, vyhlášené v rámci soustavy evropsky významných chráněných území NATURA 2000.

Toto chráněné území se nachází na úbočích Malého (578 m n. m.) a Velkého (603 m n. m.) Bezdězu. Oba kopce vznikly díky vulkanické činnosti cca před 34 mil. let a jsou tvořeny převážně sodalitickým fonolitem (znělcem) s typickou deskovitou a sloupcovitou odlučností. Ve vrcholových partiích dochází pod zvětrávajícími skalními výchozy k tvorbě suťových proudů a osypů.

Převážnou část obou vrchů pokrývají acidofilní bučiny, které zaujímají velké plochy (84 % území NPR Velký a Malý Bezděz) s oligotrofní kamenitou hnědozemí. Dále jsou v rezervaci zastoupena společenstva lipových bučin s bohatým bylinným patrem, ve kterém se vyskytuje i chráněná lilie zlatohlavá. Na jižním svahu Velkého Bezdězu se uplatňují suťové lesy (dubohabřiny) a v nejvýhřevnějších polohách jsou ve fragmentech zastoupeny subxerofilní dubohabrové háje. Z rostlinných druhů můžeme v rezervaci najít např. chráněný řeřišničník skalní, hvozdík sivý a česnek tuhý nebo vzácné dřeviny jalovec obecný a jeřáb muk.

Nejvýznamnějším živočišným druhem a hlavním předmětem ochrany je v této rezervaci tesařík alpský. Tento nádherný brouk patří k nejohroženějším tesaříkům naší fauny. Dříve tesařík alpský obýval většinu území naší republiky, ale v poslední době již téměř vyhynul. Jeho larvy se zde vyvíjejí převážně v polosuchém až suchém dřevě větví a kmenů buku lesního. K dalším zdejším vzácnostem náleží bezesporu populace mandelinky Chrysomela asclepiadis vázané na porosty tolity lékařské a výskyt tesaříka jilmového vázaného na lesní porosty s vtroušeným jilmem horským.

V ledové propasťovité jeskyni puklinového charakteru (v chladné části roku se v ní tvoří a udržuje led, který v teplé části roku roztává) na severním svahu Velkého Bezdězu je potvrzen také výskyt jednoho ze zvláště chráněných druhů živočichů, a to silně ohroženého netopýra velkouchého. V bučinách obou Bezdězů je uváděn i výskyt silně ohroženého mloka skvrnitého.

Tagy:
0 Komentářů

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

©2024 Ženy s.r.o.

nebo

Přihlášení

nebo    

Zapomenuté heslo

nebo

Create Account