Národní přírodní památka Jestřebské slatiny
V nivě Robečského potoka ve sníženině mezi obcí Provodín a Jestřebí se díky vysokému zamokření vytvořila mocná slatinná vrstva. Toto specifické prostředí je domovem řady chráněných druhů rostlin a živočichů. Území je ale dlouhodobě negativně ovlivněno odvodňováním, které tu systematicky probíhá už od 19. století. K zajištění základní ochrany a odborné péče byla lokalita v roce 2012 vyhlášena národní přírodní památkou.
Jestřebské slatiny jsou výjimečné především výskytem tzv. endemitních druhů rostlin. Jde o rostliny, které rostou v rámci svého areálu rozšíření pouze v této jediné lokalitě na světě. Endemitem je orchidej prstnatec český a masožravá tučnice česká. Tato nenápadná rostlinka má drobný fialový kvítek a přízemní listovou růžici. Kořist loví listy, které má pokryté lepkavým sekretem. Jakmile se přilepí nějaký drobný hmyz, list se začne pomalu stáčet, až je kořist v listu uvězněna a postupně natrávena. V dosud hojném počtu zde roste i vzácný hlízovec Loeselův. Jestřebské slatiny jsou známé i díky výskytu popelivky sibiřské. Tato statná žlutě kvetoucí rostlina je řazena mezi tzv. glaciální relikty – prokazatelně tu rostla i v době ledové.
Jestřebské slatiny jsou domovem mnoha vzácných druhů z řad bezobratlých i obratlovců. Lokalita je oblíbeným stanovištěm zmije obecné i užovky obojkové, zaslechnout tu můžeme i skokany skřehotavé. Na jaře zde můžeme pozorovat jeřáby popelavé.
