Všude, kam jsem se kdy dostala, začnu okamžitě fotit květiny. Nejenom ty na zahrádkách a v parcích, ale hlavně ty, které rostou volně někde venku. Nejvíc mě vždycky fascinovalo, že spousta květin, které u nás známe jenom z květinářství nebo z botanických zahrad, roste ve své domovině volně, skoro jako třeba pampelišky u nás.
Tak třeba kala čili kornoutice africká – kytka, která se dřív hojně dávala do svatebních kytic. V Jihoafrické republice ji berou jako nežádoucí plevel, věřili byste tomu?
Nebo jedna z nejznámějších horských květin protěž alpská, ta je v Alpách, pokud vím, velice přísně chráněna. Tak já ji viděla na loukách v Mongolsku, kde ji žraly kozy.
Když už jsme na jihu Afriky, tak třeba protea – nádherné květy tohoto keře rostou kolem mysu Dobré naděje u Kapského Města.
Lekníny a lotosy jsou z Japonska, Bali a Číny, hortenzie jsou ze Skotska a Irska. Je hezké jít kolem lotosového jezírka někde v horách kolem japonské Nary nebo se procházet po cestě plné hortenzií někde u jezera Loch Ness…
