Les Svíb se stal 3. července 1866 místem těch nejkrvavějších bojů bitvy u Hradce Králové v Prusko-Rakouské vílce. Tomu také odpovídá počet válečných hrobů a pomníků v této lokalitě – je zde více než 120 prostých křížů a typových pyramid i monumentálních památníků.
Historické studie se dodnes přou, zda byl les Svíb opravdu natolik strategickým místem, že stálo za to o něj bojovat, nebo se jednalo jen o plýtvání lidskými životy. Faktem ale je, že boje se rozhořely už časného rána 3. července, válčilo se u lesa Svíbu, v Hoříněvsi, Chlumu, Lípě, Dohalicích i kolem Nechanic a Rozběřic.
O výsledku bitvy rozhodlo mnoho faktorů, jedním z nich byly i rozdílné válečné strategie. V jednu chvíli se zde například střetlo jedenáct tisíc vojáků na koních. Oběti na lidských životech šly do desítek tisíc a padlo tu také mnoho tisíc koní.
Největší pomník je věnován rakouskému polnímu pluku č. 51, který se nachází přibližně v polovině Aleje mrtvých. Je zhotoven z hořického pískovce a vznikl roku 1902 díky důstojnickému sboru na paměť 13 důstojníků a 266 vojínů c.k. pěšího pluku č. 51 arcivévody Karla Ferdinanda, u kterého bojovalo velké množství Rumunů a Maďarů.
Mezi další velké pomníky patří tzv. “klobouk”, který je věnován rakouskému 30. praporu polních myslivců. Doprovázela ho řada Poláků. Pomník zdobí pískovcová plastika mysliveckého klobouku, k odhalení došlo 3. července 1906.
Naučná stezka lesem
Naučnou stezku tvoří 21 zastávek s informačními panely. Trasa je dlouhá 10 km a její začátek je v obci Čistěves (1 km západně od Chlumu u Hradce Králové) a konec u pomníku Myslivce na jihozápadním okraji lesa Svíb. Nejvzdálenějším místem naučné stezky je obec Máslojedy, kde se nachází vojenský hřbitov s 8 pomníky.
Alejí mrtvých lze projít taky asi čtyřkilometrovou trasu buď od Památníku na Chlumu do Máslojed nebo opačně.
Prusko-Rakouský válka
Prusko-Rakouská válka začala 21. června 1866, kdy Prusové předali rakouským strážím v Zuckmantlu a Osvětimi listiny s vypovězením války. Konflikt se odehrával na mnoha místech východních Čech i po největší a nejkrvavější bitvě u Máslojed. 26. července 1866 se na zámku v Mikulově podepsalo příměří a o měsíc později v Praze mírová smlouva.
O výsledku bitvy rozhodlo mnoho faktorů, jedním z nich byly i rozdílné válečné strategie. V jednu chvíli se zde například střetlo jedenáct tisíc vojáků na koních. Oběti na lidských životech šly do desítek tisíc a padlo tu také mnoho tisíc koní.
Největší pomník je věnován rakouskému polnímu pluku č. 51, který se nachází přibližně v polovině Aleje mrtvých. Je zhotoven z hořického pískovce a vznikl roku 1902 díky důstojnickému sboru na paměť 13 důstojníků a 266 vojínů c.k. pěšího pluku č. 51 arcivévody Karla Ferdinanda, u kterého bojovalo velké množství Rumunů a Maďarů.
Mezi další velké pomníky patří tzv. “klobouk”, který je věnován rakouskému 30. praporu polních myslivců. Doprovázela ho řada Poláků. Pomník zdobí pískovcová plastika mysliveckého klobouku, k odhalení došlo 3. července 1906.
Naučná stezka lesem
Naučnou stezku tvoří 21 zastávek s informačními panely. Trasa je dlouhá 10 km a její začátek je v obci Čistěves (1 km západně od Chlumu u Hradce Králové) a konec u pomníku Myslivce na jihozápadním okraji lesa Svíb. Nejvzdálenějším místem naučné stezky je obec Máslojedy, kde se nachází vojenský hřbitov s 8 pomníky.
Alejí mrtvých lze projít taky asi čtyřkilometrovou trasu buď od Památníku na Chlumu do Máslojed nebo opačně.
Prusko-Rakouský válka
Prusko-Rakouská válka začala 21. června 1866, kdy Prusové předali rakouským strážím v Zuckmantlu a Osvětimi listiny s vypovězením války. Konflikt se odehrával na mnoha místech východních Čech i po největší a nejkrvavější bitvě u Máslojed. 26. července 1866 se na zámku v Mikulově podepsalo příměří a o měsíc později v Praze mírová smlouva.
