Ač jsme si mysleli, že na Uherské Hradiště budeme mít minimálně půl dne času, tak bohužel jsme byli rádi za pouhou hodinku, která nám vybyla. A tak jsme zaparkovali na Mariánském náměstí, které jsme si prohlédli a uličkou pak prošli na Masarykovo náměstí, poslední jsme si pak prohlédli malý Zelný trh.
Mariánské náměstí – je druhým hlavním náměstím historického centra v tomto nádherném městě Slovácka. V centru náměstí stojí morový sloup z let 1715 -1721, dále si zde prohlédnete Františkánský klášter s kostelem Zvěstování Panny Marie. Kousek od morového sloupu ve středu náměstí, je nepřehlédnutelný Dům s chronogranem, stojící na západní straně Mariánského náměstí, ten patří k nejhodnotnějším ukázkám baroka ve městě. Kolem kašny je vybudováno pěkné odpočinkové místo s mnoha lavičkami, která přímo volají po odpočinku.
Masyrykovo náměstí – má podobu lichoběžníku o největších stranách asi 120 x 100 metrů. Tak jako jiná historická náměstí, je i tohle kol dokola obkrouženo staveními starých měšťanských domů, přičemž jeho horní konec zkrášluje kulisa barokního jezuitského komplexu.
Vlevo kostel sousedí s bývalým jezuitským gymnáziem, dokončeným v roce 1729. Dnes je to Reduta, která slouží kulturnímu životu města. Budova přilepená k chrámu zprava bývala od roku 1662 jezuitskou kolejí.
Na náměstí se nalézá i jediný, v celém městě zachovaný renesanční dům, dnes známý jako hotel Slunce. Budova vznikla už roku 1578, bývala majetkem velehradského kláštera a mniši v ní mívali sklad soli. V polovině „století páry“ se změnila na hostinec a hotel U Zlatého slunce.
Dalším zajímavým objektem je lékárna U Zlaté koruny (Stanclova lékárna), kterí svému účelu sloužila už v roce 1606. Pozdější barokní interiéry upravovány, zazděno venkovní podloubí a dům spolu se sousedním objektem dostal sjednocující fasádu v novorenesančním duchu.
Poblíž hotelu Slunce je ozdobou plochy rynku i jedna městská kašna. Na první pohled starobyle působící fontána, ozdobená propletenými těly delfínů a v nejvyšším svém bodě piniovou šiškou je ve skutečnosti jen dokonalou napodobeninou. Tu původní „kašňu“ vytvořil začátkem 18.století olomoucký sochař Václav Render a dnes ji může návštěvník spatřit na dvoře Galerie Slováckého muzea.
Zelný trh – toto malé náměstíčko, které svůj název získalo už ve středověku, bylo na začátku 90. let 20. století rekonstruováno. Střed Zelného trhu zdobí secesní litinová kašna, která byla vyrobena koncem 19. století přavděpodobně v blanenských slévárnách. Původně stála kašna na Palackého náměstí a sloužila jako zdroj pitné vody až do poloviny šedesátých let 20. století, kdy byla poškozena a skončila ve sběrně. Podařilo se ji zachránit a dnes je ozdobou Zelného trhu a opět slouží jako zdroj pitné vody.
