Kaple svatého Antonína Paduánského nebo též Svatý Antonínek je významná římskokatolická barokní poutní kaple ze 17. století, zasvěcená svatému Antonínovi Paduánskému. Nachází se na Antonínském kopci mezi obcemi Ostrožská Lhota a Blatnice pod Svatým Antonínkem, 14 km jižně od Uherského Hradiště.
Kopcovitý výběžek Bílých Karpat – Blatnická hora (350 m.n.m) s poutní kaplí sv. Antonína Paduánského, řadí se k význačným poutním místům Moravského Slovácka a jeho význam daleko přesahuje hranice regionu.K popularitě v tomto století přispěl malíř Joža Úprka, kterého pro zhotovení proslulých obrazů zachycujících atmosféru blatnických poutí na přelomu století získal vlastenecký farář P. Mořic Růžička.
Podle pověstí bylo na Blatnické hoře staroslovanské pohanské obětiště; v době cyrilometodějské mise jedno z působišť věrozvěstů, kteří z posvátné studánky křtili naše slovanské předky.
Kapli sv. Antonína nechal vystavět majitel ostrožského panství kníže Hartman z Lichtenšteina v r. 1668 jako poděkování za uzdravení svého syna. Vystavěl osmihrannou dosud zachovalou kapli, ve které je dnes hlavní oltář. První pouť se uskutečnila v r. 1671. Kaple byla pro množství poutníků záhy rozšířena (r. 1696). Z té doby pochází erb nad hlavním vchodem a vlysy nade dveřmi.
V době josefínských reforem byla v r. 1786 uzavřena, odsvěcena, prodána a vydrancována. Díky žádosti blatnických občanů u císaře Františka I. bylo povoleno kapli obnovit; blatnická obec se písemně zavázala k obnově, ale i k další péči o kapli “po všechny časy” (r. 1815). Do bohoslužebného provozu byla znovu uvedena v r. 1819. Od té doby církevní úřady v Olomouci povolily konání mší svatých i s kázáním po dobu letních měsíců o nedělích a svátcích.
V okolí kaple na rozsáhlých plochách je křížová cesta, studánka se “zdravou vodou” a sochou sv. Antonína. Od obce ke kapli vede lipová alej.
