Ve středověku se tradovalo, že by každý křesťan měl alespoň jednou za život absolvovat pouť. Poutníci mířili tradičně do Říma nebo Jeruzaléma, vedle nich se však jako svaté město označuje také španělské Santiago de Compostela na pobřeží Atlantského oceánu. Jako cíl poutníků přitom Santiago překonává i Řím nebo Jeruzalém, ve středověku bylo nejoblíbenějším poutnickým místem. Dokonce láká i moderní poutníky. A vůbec to nemusejí být křesťané.
Na cestě za apoštolem Jakubem
V sobotu 25. července měl svátek Jakub, právě nyní je proto ideální čas na připomenutí svatojakubské cesty, cesty až na samý konec světa, jak se Santiago de Compostela někdy označuje. Právě v Santiagu se nachází hrob apoštola Jakuba Většího. Poutníci zde mají najít zdraví a dosáhnout očisty od všech svých hříchů.
Cesta hvězdy
Dle legendy byl hrob Jakuba Většího objeven díky zářící hvězdě. Svatojakubská cesta se proto označuje také jako „cesta hvězdy“. Jejím symbolem však není jen hvězda, ale především mušle hřebenatka. Poutníci se s mušlí setkávají jako se značením své cesty.
Svatojakubské trasy vedou křížem krážem po celé Evropě. I v České republice jsou značeny trasy svatojakubské cesty, které navazují na ty evropské. Jedna z nich vede ze severu přes Prahu na jih do Českého Krumlova, Moravskoslezská trasa zase z Jeseníku přes Opavu, Olomouc, Brno až do Mikulova. Trasy svatojakubské cesty v Česku se postupně vytyčují a značí, zpravidla odpovídají turistickým stezkám. Na jejich vzniku se podílí vedle Klubu českých turistů také sdružení Cesta hvězdy a Ultreia o.s. Právě díky nim se dá po celém Česku na symbol mušle jako znamení svatojakubské cesty narazit. Mušle však slouží také rozpoznávací znamení poutníka.
Poutnická brašna
Mušle poutníkovi poslouží i jako nádoba na vodu nebo jídlo, v poutnické brašně, tedy batohu totiž není místo pro zbytečnosti. Každá věc se na stovkách a tisích kilometrů pěšky pěkně pronese. Na druhé straně se poutník bez některých věcí prostě neobejde, například bez dokladů nebo bez vody.
Hodí se i lékárnička, náplasti na puchýře nebo třeba něco na klouby. Skvěle poslouží například bylinka na klouby, která je známá z kostelů jako kadidlo. Kadidlovník pilovitý, boswellia serrata má očistné účinky v duchovní i tělesné rovině. Působí silně protizánětlivě, je tak prospěšný jako prevence kloubních zánětů a otoků, podporuje také oběh krve v cévách. Boswellia serrata se dá sehnat i jako doplněk stravy v praktických kapslích, například v eshopu Botanic.
