Tato zlikvidovaná vesnice se nachází při východním okraji rozsáhlé náhorní plošiny, nad údolím Zábrdky, v mírně svažitém terénu v nadmořské výšce kolem 390 metrů. První údaj o vsi je z r. 1545. V době husitských válek a za velké třicetileté války byla Proseč pravděpodobně vypálena, ale vždy znovu obnovena. Při kopání základů u domu č. p. 2 (bývalý hostinec) bylo v roce 1845 nalezeno zuhelnatělé zařízení a nářadí.
Proseč až do roku 1786 patřila farností k Hlavicím, po tomto roce k faře Jablonec u Mimoně. V obci byla vlastní kaple. Mše se zde sloužily pouze o významných dnech. Do roku 1877 byla škola v Jablonci. 1889 byla postavena jednotřídní škola s bytem pro učitele. 1908 navštěvuje školu na 50 dětí. Po 1. světové válce počet dětí poklesl, proto byla škola uzavřena. Děti navštěvují školu v Jablonci. V německé škole byla zřízena v jedné třídě menšinová česká „škola“.
Součástí obce byly i severovýchodně ležící osady Kostřice (Kosterzitz) a Nový Mlýn (Neumühl). Celá obec v roce 1899 čítala 320 obyvatel a 70 domů, v roce 1924 to ale bylo již jen 214 a 40 domů (z toho 13 v Kostřicích a 5 v Novém Mlýnu). Pošta byla v Olšině (Wolschen), vroce 1924 měla Proseč s osadou Kostřice vlastní vodovod a elektrické osvětlení.
Dle adresáře z r. 1924 byl tehdejším představeným obce (starostou) Eduard Habel.
Spolky: Svaz německé zemské mládeže, dobrovolní hasiči, místní skupina rolnického spolku, místní skupina Svazu Němců v Čechách.
Průmysl, obchod, řemesla:
-
obchodník se štětinatým a rohatým dobytkem: Wenzel Gregor 27
dámská krejčová: Julie Schäfer
hostinec: Wenzel Horn 2
obchod se smíšeným zbožím a hokynářství: Franz Kuna 9
zedníci: Josef Twrsnik, Wenzel Wranovsky
mlynář: Josef Rutha 1 (Neumühl)
obchodník se zemědělskými produkty: Rudolf Gall 28, Franz Kuna 9
obuvník: Franz Brosch 35, Josef Kostein Kostersitz 11, Wenzel Zimmermann 10
obchod s tabákem: Wenzel Horn
kastrace dobytka: Josef Ehrlich
tesař: Josef Heidrich
Obec se nacházela v okrajové části vojenského újezdu, mimo hlavní výcvikové plochy. Proto zde zástavba vydržela déle než v obcích ležících blízko tankové střelnice. Domy tu stály ještě kolem poloviny 50. let. Dnes je vesnice ukrytá v přirozeně vzniklém lese, tvořeném z velké části lipami, ze zástavby zde zůstaly převážně jen polorozbořené sklepy a cisterny.
K Proseči uhýbala prašná cesta z Olšiny, která byla lemovaná alejí ovocných stromů. Cesta se do dnešních dob nezměnila, je zde i alej, dnes už starých stromů. Pod třešní, asi 200 m od Olšiny, se dochovala boží muka, která jsou k vidění na území Ralska jen výjimečně.
Hlavní komunikace, která prochází obcí, se zachovala v původním místě, protože je využívána VLS. Uprostřed obce se silnice rozbíhá několika směry k Jablonci a Novému Mlýnu směrem k Zábrdce. Vedlejší cesty k bývalým stavením jsou dnes jen těžko znatelné. Uprostřed obce na rozcestí stála pod vzrostlými lípami kaple.
Všechny stavby byly zničeny, kromě vodárny, která stojí v jižní části Proseče. Tato betonová stavba je válcovitého tvaru o průměru 3 m a stojí na cihlové podezdívce. Do vodárny se čerpala voda ze Zábrdky a z ní pak byla rozváděna obecním vodovodem.
