Jedno z našich oblíbených míst na chorvatském pobřeží je právě Poreč.
Poreč je chorvatské město na západním pobřeží Istrie, 68 km západně od Rijeky a 50 km jižně od Terstu. V roce 2011 v městské oblasti Poreč žilo 16 696 obyvatel, v samotném městě 9 790 obyvatel. Zdejší Eufráziova bazilika je od roku 1997 zapsána v seznamu světového dědictví UNESCO. Město je staré téměř 2000 let a rozkládá se okolo přístavu a severovýchodně od ostrova Sveti Nikola. Od 70. let 20. století patří mezi nejnavštěvovanější turistická místa v zemi a turistický ruch dominuje městské ekonomice.
V roce 1267 Poreč stalo prvním istrijským městem, které se rozhodlo stát součástí Benátské republiky, ve které pak setrvalo více než pět století. V tomto období bylo vystavěno několik paláců a křesťanských staveb v benátském stylu. Roku 1354 město zničili Janované. Po zániku Benátské republiky se v roce 1797 stalo součástí Habsburské monarchie.
V letech 1805–1814 byla Poreč součástí Napoleonova Italského království, pak Ilyrských provincií v rámci Prvního Francouzské císařství a nakonec bylo začleněno do Rakouského císařství. V roce 1844 bylo paroplavbou spojeno s Terstem.
Poreč se roku 1861 stala hlavním městem Itsrie a sídlem regionálního parlamentu. Pomalu se stávalo turistickým letoviskem rakouské aristokracie. V letech 1902–1935 byla mezi Porečí a Terstem v provozu úzkorozchodná železnice nazývaná Parenzana nebo Parenzaner Bahn. V roce 1918 bylo město anektováno Italským královstvím. Za 2. světové války byla Poreč v roce 1943 obsazena Němci a o rok později byla 34 krát bombardována Spojenci přičemž bylo zničeno 75 % města . Roku 1947 se stalo součástí Chorvatska, resp. Jugoslávie. Italské obyvatelstvo muselo opustit město a bylo nahrazeno obyvatelstvem slovanským z různých částí Jugoslávie.
Město je oblíbeným turistickým střediskem s bohatou historií. Jsou zde zbytky antických chrámů, domy a paláce ovlivněné benátskou gotikou i dalšími stavebními slohy. Nejvýznamnější památkou je Eufráziova bazilika z 6. století kdy město patřilo k Byzantské říši. Byla pojmenována po svém zakladateli biskupu Eufráziu (491–515). Legendy praví, že zde byl biskupem Svatý Maur (je zřejmě považován i za patrona města). Další významnou památkou je dům Sinčičů, kde je regionální muzeum a obraz „Poslední večeře Páně“ od místního autora.
