Tento kostel byl první památkou, kterou jsme v Buchlovicích navštivili. Již na první pohled se nám líbil a vzhledem k tomu, že v jeho okolí se nacházela i keš, byla naše zastávka takřka povinná.
Kostel sv. Martina vznikl původně jako jednolodní stavba s valenou klenbou. Ve 20. století byla proložena příčnou lodí od uherskohradišťského architekta Dominika Feye. Původní hranolová věž v západním průčelí má od roku 1806 cibulovou střechu, dnes pokrytou měděným plechem.
Vnitřní zařízení kostela je barokní a pozdější. Hlavní oltář doplňuje cenná kopie obrazu sv. Martina od Anthonise van Dycka (1599-1641), kterou pořídil malíř Karel Žádník (1847-1923). Boční oltáře Panny Marie a Jana Nepomuckého jsou dílem brněnského řezbáře Ondřeje Schweigla (1735-1812).
Soubor jedenácti obrazů jezuitského malíře Ignáce Raaba (1715-1787) pochází ze starého velehradského kláštera. Do zdi chrámové lodi je zasazeno sedm náhrobků se znaky Zástřizlů a Petřvaldů. Tyto náhrobky pocházejí z někdejšího českobratrského sboru, později kaple sv. Alžběty stojící u hřbitova. Kostel má čtyři zvony z let 1519, 1680, 1686 a 1737.
