Tak tomu tedy nerozumím! Už jste to také jistě někdy četli nebo slyšeli. Já vím, kde použít jednotného a kde množného čísla. Ale vědí to všichni Češi? Se dvěma prima kamarádkami Ditou a Editou jsme začaly lovit v tisku, televizi, rozhlase, na internetu i v ulicích města následující hlášky či slogany. Pokaždé, když některá z nás hlášku zaevidovala, radostně nám svůj úlovek tlumočila a pak jsme ho začaly dychtivě rozebírat.
No považte:
Já: Představení pro uvědomělého diváka! Ha. Kdo jím je? Plné kino, divadlo nebo koncertní sál a mezi nimi sedí jeden uvědomělý. Já nikdy nepoznám, který to je. Vy víte, jak vypadá uvědomělý divák? Je to ten brýlatý pán ve čtvrté řadě? Nebo snad ten ve dvacáté druhé uprostřed? A co ženy? Mohla by to být žena? Ne, to ne. To by bylo napsáno: Představení pro uvědomělou divačku. Takže se jedná o pána. Propána!
Dita: Kabelky pro náročnou ženu! Proč firma nabízející kožené kabelky myslí pouze na jednu ženu? Víme, že tyto kabelky jsou drahé, ale co kdyby po ní zatoužila i jiná žena? Nebo dokonce další? Některé ženy vydělávají tolik, že na koženou kabelku mají peněz dost. Je nám líto, že jsou všechny ty kabelky nabízeny pouze jedné. A kdo rozhodne, které ženě bude prodána? To bychom rády viděly ten šrumec v obchodě koženým zbožím. Tři, čtyři dámy, šedesát kabelek, ale prodáme je jen jedné z Vás.
Edita: Soukromá škola pro nadané dítě! Že to dojde v naší zemi tak daleko, že soukromá škola přijme jen jedno nadané dítě, to bychom nevěřili. Ale už nenapíše, že přijímá šedesát nenadaných dětí. To musí rodiče všech těch hlupáčků hořce zabolet. Zajímalo by nás, jak vysoké školné platí rodiče dítka nadaného a jakou výši rodiče dětí netalentovaných. A ještě by nás zajímalo, jak se učitelé věnují tomu jedinému nadanému. Má v soukromé škole ještě soukromé hodiny? Chodí s ním pedagog v hodině výtvarné výchovy do galerií a v hodinách dějepisu do muzeí? A s tělocvikářem fičí nadané dítko na olympiádu?
Edita: Brigáda pro pracovitého studenta! No, prosím. Kdo to kdy viděl? Pracovitý student! Kdyby byl pracovitý, tak by nestudoval a byl by učněm z učňáku. Tam se pracuje. Ale žádnému učni nikdo brigádu nenabízí, protože učeň si práci najde sám. Je-li ovšem zván k brigádě student, musí to být zvláštní jedinec. Chytrý a zároveň pracovitý. Snad firma takového v naší zemi najde. Držíme palce.
Já: České remosky pro českou hospodyňku! Víme, že české remosky mají ve světě zvuk. Jsou českým vynálezem a nyní zažívají, řečeno nečesky, boom. Ale že by si je mohla dovolit jen jedna jediná česká hospodyňka? Tak to nás mrzí. A to všechny ostatní české remosky jdou na export? A kdo myslí na naše maminky a babičky, které pečou tak skvělé české buchtičky?
Dita: Hlavolamy pro bystrou hlavičku! A je to tady. Nikdy bychom si nemyslely, že v naší zemi je jen jedna chytrá hlavička. Že těch hlavolamů vyřeší hodně, tomu rozumím. Ale že je jen jedna? Kolem sebe vidíme tolik šikovných lidí, kteří dovedou tolik skvělých věcí. Ale asi nejsou dost bystří, aby si mohli koupit hlavolam. Nad tím si tedy hlavu lámeme.
Já: Stavebnice pro chytré dítě! Tak to už je trochu moc. Regály hračkářství přetékají stavebnicemi a my máme v naší zemi jen jedno chytré dítě! Jen netušíme, jak staré by mělo být. Dvouleté, nebo dvanáctileté? Protože z Merkura ani nejchytřejší batole jeřáb nepostaví. A pubertální dítě bychom za chytráka nepovažovaly, i kdyby postavilo komín z pěti kostek. Tož nám ho tedy ukažte, my si ho vyzkoušíme!
Edita: Výhody pro zaměstnanou matku! A zase jen pro jednu! Pro vyvolenou? To snad není pravda! Kdo to v téhle zemi tak pěkně a spravedlivě řídí? Která zaměstnaná matka bude mít výhody? Kdyby byla zaměstnaná pouze jedna, tak prosím. Ale takhle voláme: „Zaměstnané matky všech českých krajů spojte se! A do stávky za vaše výhody“!
Já: Čerství červi pro nadšeného rybáře! Tak toto je zatím nejlepší hláška! A co takhle naopak: Čerstvý rybář pro nadšené červy?
Zdrcená Dita: Zdravá bota pro dětskou nohu – uf, tak tady bez komentáře…
