Základní povědomí o adventu a adventních nedělích má dnes každý z nás. Znáte ale lidové tradice, které se k adventu váží již od starých časů?
ADVENTNÍ VĚNEC
Tradiční adventní věnec je nejrozšířenějším zvykem a v různých oblastech se jeho podoba liší. V katolických zemích je nejčastější se čtyřmi barevnými svícemi. Tradice zapalování svíček na věncích vychází ze židovské tradice zapalování osmi svící o svátcích zvaných Chanuka.
ZNÁTE PRAVOU SYMBOLIKU ADVENTNÍHO VĚNCE?
PLETENÍ VĚNEČKŮ
Adventní věnce však nebyly jedinou tradicí. Běžne se vili i obyčejnější věnečky z lesních rostlin, které měli zajistit svému majiteli lásku, štěstí, zdraví a bohatství.
SVATÁ BARBORA
Další tradicí, která se u mnoha lidí dodržuje dodnes, je řezání “barborek” na svátek sv. Barbory, tzn. 4. prosince. “Barborky” nejčastěji třešňové větvičky se dali do vázy a pokud rozkvetly, přinesly do domu štěstí. Děvče, které barborku dostalo a dočkalo se květů, se mělo do roka vdávat. Svatá Barbora přinášela v podvečer dárky a odměňovala hodné děti, stejně jako svatý Mikuláš.
SVATÝ MIKULÁŠ
Svatý Mikuláš ve společnosti anděla a čerta obchází rodiny a jejich děti i v dnešních dobách. Pokud rodiče potvrdí, že děti byly celý rok hodné a poslušné, dostanou od Mikuláše drobné dárky a sladkosti a za odměnu mu zazpívají písničku nebo zarecitují básničku. Zlobivé děti pak dostanou pouze uhlí a brambory, které symbolizují původ dárku “od čerta”. Svátek má svůj původ v legendě o sv Mikuláši, který byl znám pro svoji dobrotu, dobrosrdečnost a štědrost.
JMELÍ
Jmelí by mělo být zavěšené pod lustrem v každém domově, jelikož symbolizuje požehnání a štěstí celému domu. Políbení pod větvičkou jmelí má zajistit vzájemnou lásku na další rok až do příštích vánoc. V Čechách se tradice ještě “dopilovala” a jmelí se obarvuje zlatou barvou, pro zajištění hojnosti. Podle Keltských tradic se domovy zdobí jasmínou a břečťanem, které mají chránit domovy před čarodějnicemi a zlými duchy.
Krásnou dekorativní misku třeba na jmelí omrknete kliknutím na obrázek:-)
MEDOVÉ PERNÍČKY
Víte, že tradice pečení a zdobení perníčků se u nás traduje již od 12.století? Pokud chcete mít perníčky na štědrý den měkké a voňavé, je první adventní neděle příhodnou dobou pro jejich pečení. Traduje se, že čtyři týdny trvá, než perníčky zvláční a jsou vhodné k jídlu:-) Perníčky se však používají také jako dekorace či ozdoby na vánoční stromeček. Připravit z nich můžete i adventní perníkový věnec nebo celý perníkový betlém!
Servírujte perníčky třeba na dekorativním tácu ve tvaru vánočního stromečku.
PEČENÍ CUKROVÍ
První advent v mnoha rodinách symbolizuje čas na pečení vánočního cukroví. Domovem se linou nádherné kořeněné vánoční vůně a lidé se pomalu dostávají do kouzelné vánoční nálady. Pečení cukroví má svůj původ v pohanské tradici oslav Slunovratu, kdy však mělo funkci především obřadní či ochrannou. V dnešní době je pečení vánočního cukroví skvělou příležitostí pro čas strávený s celou rodinou, v klidu a pohodlí svého domova. Často se na při této příležitosti schází více generací (babička, matka a dcera), pečou cukroví společně, pouštějí si koledy, vyprávějí vánoční historky a zpívají. Tato příjemná pohodová atmosféra, vůně pečeného cukroví a svařeného vína dodává našim domovů nádech blížících se vánoc.
Překvapte svou rodinu zdobeným lineckým cukrovým a pořiďte si jeden z těchto embosovaných válečků:-)
ADVENTNÍ KALENDÁŘ
Adventní kalendář se těší velké oblibě i v současné době, i když je dnes rozšířeno mnoho různých forem adventních kalendářů. Je zřejmě správné, že v 21.století můžeme najít i kalendáře v digitální podobě. Tradice adventního kalendáře je velmi stará, nikdo však nezná její pravý původ. Nejznámější verzí je papírový kalendář s malými okýnky, které symbolizují každý jeden den od 1.prosince do štědrého dne. V každém okénku děti najdou malou čokoládu či jinou sladkost, která jim má zkrátit čekání na ježíška.
ZNÁTE HISTORII ADVENTNÍHO KALENDÁŘE?
Udělejte svým dětem radost nádherným adventním kalendářem ve tvaru vánočního vlaku.
KRÁJENÍ JABLKA
Krásný lidový zvyk má svůj čas po štědrovečerní večeři, kdy seděla celá rodina u stolu. Každý si rozkrojil své štědrovečerní jablko napříč a z něj se věštilo. Kdo měl uprostřed jablka hvězdičku, dočkal se v dalším roce štěstí a zdraví. Pokud na někoho vykoukl červík, symbolizoval nemoc nebo dokonce smrt.
Krájejte jablka třeba na takovémto stylovém prkénku z mangového dřeva:-)
POUŠTĚNÍ LODIČEK
Nádherné lidové věštění pomocí lodiček z vlašských ořechů a zapálené svíčky. Každý člen rodiny měl svoji lodičku, kterou pustil po vodě (vana, lavor) a položil jednu otázku. Pokud se lodička vydala po vodě, signalizovala stěhování, cestování a loučení. Pokud zůstala u břehu, měl dotyčný zůstat doma, pohromadě s rodinou.
KAPŘÍ ŠUPINY
Ke štědrovečerní večeři mývá většina lidí kapa a bramborový salát. při přípravě večeře se schovalo pár kapřích šupin a ty se vložily každému členovi rodiny pod talíř. Věřilo se, že rybí šupiny přináší hojnost, bohatství a peníze. Následně každý svojí šupinu vzal a vložil si ji do peněženky, kde jí nosil celý rok až do příštího štědrého dne.
HÁZENÍ STŘEVÍCEM
Tato tradice byla opět založená na předvídání budoucnosti a odpovídala na otázku, zda se dívka do roka provdá, nebo zůstane doma. Mladá svobodná děvčata zula svůj střevíc, postavila se čelem ke dveřím a hodila ho přes rameno. Pokud bota dopadla špičkou ke dveřím, znamenalo to, že se dívka do roka provdá a odejde z domova. Pokud špička směřovala do místnosti, signalizovala, že děvče zůstane ještě příští rok u rodičů.
VÁNOČKA
Kdo by nemiloval voňavou, čerstvě upečenou vánočku, plnou rozinek a posypanou mandlemi a moučkovým cukrem? Rozplývá se na jazyku jedna báseň a právem patří mezi dodnes uchované vánoční zvyky. Její tvar připomíná malého ježíška v zavinovačce. Věřilo se, že právě ono křížové pletení má ochrannou funkci a chrání před zlými duchy každého, kdo sedí kolem stolu, na kterém je vánočka podávaná. Vánočky v dřívějších dobách patřily mezi pekařské umění a opravdu dobrou vánočku uměl jen mistr pekař. Zapékaly se do nich mince, které slibovaly bohatství po celý rok tomu, kdo je našel. Popraskaná, spálená nebo jinak nepovedená vánočka symbolizovala neštěstí.
OVOCNÁ MÍSA
V dobách, kdy se ovoce nedalo koupit v obchodech i mimo sezónu, se miska naplněná ovocem a ořechy stávala symbolem hojnosti. Často se plnila nejen čerstvým ovocem, ale i sušenými jablky, hruškami nebo švestkami a vlašskými ořechy. Jde o hluboký symbol, který je nevědomky dodržován dodnes. Ve druhé polovině dvacátého století se pozornost z ryze domácího ovoce přesunula na ovoce exotické, jako jsou banány, mandarinky, pomeranče a další tropické plody. Kromě dekorativního charakteru i dnes stále symbolizuje hojnost a prosperitu, nemusí se však jednat pouze o mísu, ale třeba o takovýto patrový etažér.
Podrobné informace o tomto etažéru získáte kliknutím na fotografii:-)
VÁNOČNÍ STROMEK
Věděli jste, že větve jehličnanů jsou symbolem věčného života? A že se vánoční stromeček původně věšel od stropu, napřed špičkou nahoru, později špičkou dolů? Jeho původní smysl byla ochrana obydlí před zlými duchy a čarodějnicemi. Lidé si je zdobili perníčky, ořechy, jablky, stuhami a dokonce kraslicemi. Katolická církev tento pohanský zvyk dlouho neuznávala a ještě počátkem 16.století proti němu bojovala. Svíčky se ke zdobení údajně používají od roku 1860, později se začala používat světýlka elektrická. Dnes se tato tradice považuje hlavně za křesťanský zvyk.
STAVĚNÍ BETLÉMU
V dřívějších dobách se jesličky stavěly především jako symbol víry. Dnes se staly jedním ze symbolů vánoc a betlémy se staví i v rodinách, které nejsou věřící. V některých zemích, jako je třeba Itálie, se jesličky staly hlavním a jediným vánočním symbolem, místo vánočního stromečku.
Líbí se Vám betlém na fotografii? Klikněte na ni a omrkněte ho podrobněji:-)
BETLÉMSKÉ SVĚTLO
Betlémské světlo je poměrně mladá, ale velice krásná tradice, která si získala oblibu v mnoha rodinách. Plamínek posvátného ohně se zapaluje v Betlémské jeskyni a je převážen zejména skauty a dobrovolníky do celé světa. V mnoha městech pak dva dny před štědrým dnem hoří betlémské světlo v kostelech, kde si od něj mohou lidé zapálit svoje svíčky a převézt si toto posvátné světlo do svých domovů.
