ZDRAVÍčko,
minulý blog 31 byl trošku náročnější, tak je nyní třeba odlehčení.
Dáme si tři úvahy na různorodá témata.
Klasicky označena, jako:
1) ÚVOD , 2) STAŤ a 3) ZÁVĚR – nechávám.
I. ÚVOD
Óda na ŠKODU, tedy ne na škodu, ale na automobilku ŠKODOVKA,
založenou panem Škodou.
Pan Škoda byl egoista, jak si jinak vysvětlit, že svému vozu místo Óda
a krásnému českému výrobku, nechal v názvu sice své jméno,
ale ve významu havárie…
Zabýval se již někdo statistikou, jestli vozy ŠKODA
mají větší “nehodovost” než ostatní značky?
Energetická hodnota je záležitost dosti podceňovaná a ne vždy to je to,
oč stojíme, jenže touha ega je ČASto silnější a přemůže BOHUŽEL duševní rozměr.
A nebo mohl nechat celé jméno coby název, ale odstranit háček nad S
a podpořit druhou část země, dnes již “sousedy” = SK Óda, taky varianta 🙂
II. STAŤ
SBĚRATEL je v každém z nás.
Zatím co např: Můj strýc musí mít vše min. 2x, ideálně 3 – 4x, ať je KLIDný,
(dle jeho slov, co kdyby mu to chybělo či se něco zničilo) v nějaké sadě.
Tak kamarád s nadšením navyšuje sbírku tzv.
skalpelů ženských klínů a vede si precizní statistiku,
která milenka a v čem vynikala, od vůně přes um… atd.
To jsou příklady z těch méně tradičních, jako sbírání známek,
starožitných žehliček, veteránů, golfových míčků, tužek… atd.
Mnohý hudebník sbírá svršky či spodky svých fanynek, někdy i, aniž by to chtěl.
Některé ženy Vám sdělí, že sbírají oblečení a nádobí po domě od svých rodinných příslušníků.
Znám člověka, který dokonce sbírá nadávky i lichotky
a porovnává je napříč věkovými skupinami.
Ti, kteří sbírají křivdy, kila a polykají všemožná ublížení, těch mi dříve bylo hodně líto. Nyní jim (pokud mají zájem) nabízím pomoc, jak se toho zbavit
a cítit se lehčeji (záměrně jsem použila i na začátku blogu) ve všech směrech tohoto významového slova.
Ovšem pro mě je nejlepší sběratel ten, který sklízí co se urodilo s láskou
i úsměvem a zároveň to spotřebuje + ten, který kudy jde, tam to dělá hezčí
a odpad ze země přemístí do kontejneru.
A co sbíráte Vy?
III. ZÁVĚR
V Pelíškách říkala paní Zázvorková:
“A skláři NEbudou mít co žrát”.
Dřív jsem jí chápala a myslela si to též, ale když se rozhlížím po dnešní moderní architektuře, musím uznat, že se spletla…
Skláři mají co žrát, ale ptákům chybí na čem sedět
(ono sluncem rozpálený kov – nic moc), do čeho asi myslíte,
že se ty skleněné tabulky dávají?!?
A proč ptactvo častěji umírá? Právě na náraz do toho čirého,
průsvitného prostoru. Ale zase o to víc mají práci výškaři (ti,
co s radostí pracují
v zavěšení ve výšce) a zaměřují se na úklid, ať nám sklo
září a ozařuje každého v okolí. Možná se zamysleme
nad dlouhodobou perspektivou skleněných paláců,
kolem kterých si majitelé nechávají stavět gabiónové ploty (z kamení).
Proč ten mezikrok? Stavme znovu ze stavebních kamenů, kameny používejme a je to 🙂
Na skleněné plochy lepte prosím obrázky ptáčků,
když už musejí být, ale to jsem již na počátku mých blogů psala, tak jen připomínám.
ZDRAVÍm a zase za měsíc u 33.
Oslavencům z řad jmenin i narozenin přeji vše,
po čem jejich srdce touží, ať se jim plní.
WV – Wanda Vorlová
