Dnes je tomu rovných 51 let, co si připomínáme legendární první přistání na Měsíci. Tehdy to byla sobota 20. července 1969, 21 hodin, 17 minut a 39 sekund středoevropského času, když v houstonském letovém středisku zavládlo nadšení. Američtí astronauti Neil Armstrong a Edwin Aldrin právě přistáli na Měsíci a za pár hodin je čekala první měsíční procházka. Na oběžné dráze zatím v Apollu 11 kroužil poslední z trojice kosmonautů Mike Collins. Výprava Apolla 11 se stala triumfem, cesta k němu však nebyla lehká.
Měsíc přitahoval pozornost lidstva odjakživa – po Slunci nejjasnější těleso na obloze milovali básníci, snílci i velcí myslitelé. Prvnímu vážnějšímu zkoumání ho podrobil v 16. století všestranný umělec a přírodovědec Leonardo da Vinci. Od té doby se lidstvo v poznávání a dobývání tohoto kosmického tělesa dostalo o pořádný kus dále.
Na počátku 16. století Leonardo da Vinci poprvé prohlásil, že Měsíc je hmotné těleso těžší než vzduch, současně vysvětlil, proč zejména za jarních večerů můžeme vidět i neosvětlenou část našeho souputníka. Je to díky odrazu záře Země od měsíčního povrchu. K jeho škodě bylo ale toto vysvětlení publikováno v rukopisech, které vyšly o téměř tři století později. Ale právě tento objev vedl k tomu, že za 400 let mohli Američané zkusit na tomto hmotném tělese přistát.
