Když jsme pluli z Děčína lodí do německého Bad Schandau, po pravé straně Labe se tyčilo 7 hrázděných domků. K nim se váže příběh, na který nás průvodce upozornil.

Místo se jmenuje Postelwitz a jedná se o loďařskou ves. Žije zde necelých 300 obyvatel. Na jeho území zasahuje Národní park České Švýcarsko. V roce 1934 byla do té doby samostatná obec připojena k městu Bad Schandau.

Nás ale zaujaly ty domky.

Sienbebrüderhäuser – Domy sedmi bratrů, jejichž vznik se spojuje s pověstí o rybáři, který nechal pro každého syna postavit jeden dům. Jeho dům byl ale nejvyšší.

Už ve středověku vedla obchodní cesta z Postelwitz až do Sebnitz.

Nedaleko Postewitz se nachází studánka, kde si můžete svlažit nohy po dlouhém chození po vyhlídkách a kopcích. V obci můžete vidět cedulky, označující výšku hladiny Labe při povodních. Postelwitz má přívoz, díky kterému se dostanete na protilehlý Krippen – levý břeh Labe.

text a foto: Lenka Hudečková

Podzim, nebo taky jeseň, jak se říkalo dříve je roční období, které se nachází mezi létem a zimou. Za mého dětství jsme opravdu měli JARO, LÉTO, PODZIM a ZIMU.  Dnes to není již tak jednoznačné, nejspíš vlivem globálního oteplování. Přesto dle kalendáře podzim, jako i jiná roční období, prostě přijde a je tu.

Na podzim se u nás sklízí většina úrody na zahrádkách a na polích, očešou se hrušky a jablka. A poté nastane ta doba, kdy začne opadávat ze stromů listí, které má různé a většinou krásné barvy. Však se také říká, že podzim je největší malíř. Souhlasím.

Na podzim ale také přicházejí deště, plískanice, mlhy a nevlídné počasí. Tak v těchto dnech podzim nemám moc ráda. Taky se krátí dny a změnou letního času na zimní se zkrátí ještě více :-(.

Astronomický podzim začíná 23. září a končí 21. prosince. ještě máme skoro asi polovinu podzimu před sebou.

text a foto Lenka Hudečková

P.S. fotila jsem včera, kdy zrovna byl ten sychravý den bez sluníčka.

Nastal podzim, a tak je potřeba si trochu pohrát a vyrobit si dekoraci na dveře.

Svůj první věnec jsem si sama vyrobila teprve vloni, a protože se mi líbil a taky mi nakonec zbyl ten korpus, vyrobila jsem si dneska další.

Babí léto přináší v přírodě spoustu plodů – kaštany, žaludy, šípky, bukvice a  případně další, čímž lze věnec nazdobit a zútulnit si byt.

Bílý korpus věnce jsem potáhla zeleným krepovým papírem, který jsem přišpendlila. Nu a zbývalo přemýšlet, co dát na něj.

Já jsem si letos vybírala mezi kaštany a žaludy nebo šípky. Ty nakonec zvítězily. Venku jsem si ostříhala břečťan popínavý (Hedera helix) a šípky na dozdobení jsem si koupila v Květinářství.

Věnec je jednoduchý, nenáročný, a nám se líbí.

text a foto Lenka Hudečková

Nová kniha od spisovatelky Lindy Castillo je na světě. A opět poutavá od samého začátku až do konce se zajímavým zvratem. Jak má správná detektivka být.

Linda Castillo je americká autorka, narozená v roce 1960, která píše o komunitě Amišů.

Amišové jsou komunita lidí, kteří žijí velmi skromně, bez technických vymožeností. Žijí na venkově, živí se zemědělstvím, malým obchodováním s tím, co mají nebo výrobou nábytku. Amišové mají své zákony, nám dost nepohodlné, ale vzhledem k tomu, kolik jsme již o nich přečetla knih, mě toto už neudivuje.

Pohřbená tajemství – před mnoha lety zmizel amišský biskup (ten nejvyšší pro své svěřence) a nikdo nevěděl, zda je po smrti nebo “jen odešel”. Což se u této komunity nestává.

Jednou jsou nalezeny kosterní ostatky, které patří právě tomuto muži. U hrobu se najde i puška předovka, která patří jednomu z Amišů. Toho na základě “důkazu” policisté zavřou.

Jako známá rodiny a bývalá Amiška, je pozvána k vyšetřování Kate Burkholderová.

Co vše vyjde najevo, kdo byl vrahem a proč, se dozvíte, když si knihu přečtete.

Text a foto: Lenka Hudečková

Když jsem tu dnes viděla Trojský zámek, hned jsem si vybavila, že i nedaleko od Karlových Varů, v Ostrově nad Ohří, máme podobný zámek. Říká se mu Palác princů, dříve také zvaný Bádenský zámek. Patří k celému komplexu zámeckých budov. Dnes v Paláci princů sídlí Městská knihovna.

Bydlet přímo v Ostrově, jsem zde každý týden. Tak často my chodíme do knihovny

Zastřešením kdysi otevřeného zámeckého nádvoří vznikla Dvorana, kde kromě podatelny Městského úřadu najdete i občerstvení a různé zajímavé výstavy.

Pěkné místo v Karlovarském kraji, kde je toho mnohem více. Například v zámeckém parku Letohrádek, na němž v létě sídlí čápi. Samotný zámecký park je velký a pořádají se zde třeba koncerty a jiné kulturní akce.

text a foto: Lenka Hudečková

Kdo pozorně čte příspěvky zde na ženách.sro, jistě zná mladou a nadějnou autorku Anetku Kollerovou Maškovou, které se v roce 2022 jistě splnil sen a vydala svou první knihu s názvem Přes práh.

Knihu jsem si koupila minulý týden na dovolené (a musím říci, že jsem proběhla více knihkupectví, než jsem ji sehnala!) a jsem za to moc ráda. Už léta sama sobě knížky nekupuji, nejsou kam dávat. Občas něco koupím manželovi a hlavně vnoučkovi, ale jsem ráda, že jsem se ke koupi rozhodla a kniha tak bude stát na čestném místě v mé knihovně.

Kniha je plná lásky, porozumění, přátelství. Promítá se zde láska k lidem i ke zvířatům.

Pro mě byla kniha oddechovou mezi mými thrillery a drsnými tématy. A opravdu jsem si děj i hrdiny užila.

Devítiletá Amálka s kocourem Ollym a důchodce Filip jsou hlavními hrdiny a k nim se postupně navazují další lidé, jako maminka Amálie Alice, sousedka paní Zbloudilá, pes Hugo a jeho “hlídací strýček” Richard První.,

Těch 5 lidí a 2 zvířata stačí, aby kniha byla poutavá, usměvavá, milá.

Jak v titulu píše Anetka, je to román o přátelství a cestě z osamělosti.

Než knížku založím do knihovny, půjčím ji ještě kamarádce Dáše, která miluje kočičky a psy. A pak dceři. Přemýšlela jsem, že za rok, za dva ji budu moci předčítat i našemu vnoučkovi (3).

Děkuji Anetko

Text a foto: Lenka Hudečková