Už je opět září. Léto uběhlo jako voda v řece a já teprve nyní mám konečně trochu klidu. Opravdu??? Jak je pojetí času relativní. Pro jednoho klid a pro jiné galeje a hektismus na každém kroku.
No tak se na to podívejme očima jedné posedlé matky. Stále (pracuji) kreslím pro firmu Emit-cz a moc mě to baví, čím dál tím víc. Vymyslela jsem vykreslovací pexeso pro obce ČR a myslím, že se opravdu povedlo. Děti už chodí do školy a já mám klid celé dopoledne na svou práci, i na sebe. No… Takže můj klid vypadá asi takto…posledních pár měsíců vařím pro 6 lidí, my 4 a 2 dělníci rekonstruující náš dům. Před 2 týdny přijel manželův bratr, který bydlí u nás, takže vařím pro 7 lidí. Víc strávníků, víc nádobí, víc dohadů s dětmi kdo jej utře a kdo vytřídí odpad. Znáte to : ,,Proč pořád já? ´´a ,,Už zase…?´´
Taky jsem stihla uvařit marmeládu z moruší, likér z moruší, kečup z (…moruší…)?…nene z rajčat, pak i med z pampelišek. Nasušila jsem si nějaké ty bylinky na zimní čaje a čeká mě kompot z kdoulí. Na trn jsem vážně zvědavá. No a uklízím sklep, montuji domeček pro dceru. Stuhli jsme i posilovací konstrukci z trubek pro děti na zahradu a s houpačkou. A konečně jsme po deseti letech pobytu tady nechali postatvit plot kolem zahrady. Už dnes vymýšlím jak jej osadit něčím hezkým, kvetoucím a popínavým…chichichi. Navzdory představě mého manžela o úhledné betonové zahradě nám za domem pučí Boubín – Dubín.8-)
Jinak jsem líná a nedělám vlastně nic. Jo a málem bych zapoměla…Artfest 2018 Praha-Holešovice. Tak tam jsem strávila krásné 3 dny od 6 do 9 září. Neuvěřitelná akce. Já a mých 23 obrazů, opravdových plátek. Dalo to fušku je dopravit vlakem a v plastové krabici 75x50cm na kolečkách, ale zvládla jsem to. Samozřejmě, že ten den probíhal absolutně dle stylu alá Věrka Dupynová. Tak začínáme. Ráno jsem odvezla děti k ortodontičce na rovnátka, poté se sbalila na cestu, obrazy, oblečení na 3 dny, zařídit obědy v místním hostinci pro 4 chlapy, a hurá raději o hodinu dříve do Brna na vlak. Cestou při kontrole jsem sama sebe přivedla do rozpaků, když průvodčí vyžadoval jízdenku a já mu předložila místenku a nadměrné zavazadlo. No jo ale místenka není jízdenka. Teď už to vím. Vše jsem si jako správná moderní matka vyřizovala přes internet, objednávku lístku i platbu. No…a voila chybička se vloudila. A podle hesla – Žádný učený z nebe nespadnul – jsem se právě ten den poučila.
Artfest 2018 Praha-Holešovice je 3denní festival výtvarného umění, konaného od 7.9. – 9.9., jehož účelem je sdružovat umělce napříč směry i zaměřením bez rozdílu věku a národnosti či dosaženého vzdělání v oboru. Tvorba bez hranic. Této unikátní akce jsem se zúčastnila jako jeden z 240 vystavujících umělců. Kontakt na tuto akci jsem dostala od Vincenta Fikara, přes jeho projekt sdružující výtvarníky u nás http://www.inspirace.estranky.cz/ . I on se se svými díly Artfestu zúčastnil. Každý z umělců získal i svou vlastní presentaci na webových stránkách ateliéru Artfest https://www.atelierartfest.cz/ a stránku v katalogu. Někteří z nás poskytli svá díla charitativní aukci https://www.atelierartfest.cz/artauk-cz/ , kde najdete i některé mé obrazy. Takže vše se rozšířilo o další rozměr působení veřejnosti, formou aukce podpořili nadační fond dětské onkologie KRTEK.
Kromě jednorázového prodeje obrazů, je celá akce obrovským přínosem pro kulturní scénu u nás. Samozřejmě zde byly k vidění a hlavně k prožití doprovodné akce hudební, ochutnávkové a venkovního jarmarku. Mě osobně se tato událost velice dotýká, protože jenom zde jsem měla možnost potkat přehršle brilantních tvůrců a obdivovatelů umění, získat nové kontatky a šířit svoje. Kde jinde bych měla příležitost si s lidmi povídat o své tvorbě. Těším se na další ročník.
No a tobych nebyla já, kdyby ubytování v Extolu-in dopadlo hned na poprvé. Jistě už tušíte, i přestože jsem si objednala 1lůžko pro jednoho dostala jsem manželskou postel. Při představě, že by měli plno a někoho mi tam šoupli (i když to se asi nestává – no jo ale jsem to já…), se mi málem podlomily kolena. Naštěstí mi pokoj vyměnila za 3 lůžkový s oddělenými postelemi a hle nikoho mi tam nešoupli. Mimochodem tento hotel je absolutně skvělý. Na recepci příjemní lidé a velice vstřícní. Nabídli i hned možnost snídaně formou bufetu, a to objednávkou každý den ráno na recepci. Co si přát víc. Snídala jsem na hotelu, teplé jídlo, teplá skvělá káva…hmmmm…už vám dělám chutě? A pak to občerstvění před Průmyslovým palácem v Holešovicích. Rocklete, pečené brambory s hromadou rozpštěného, zrajícího sýra, s kyselými okurkami a cibulí. Ještě dnes mi tečou sliny. Asi se o něco podobného pokusím i doma.
Jak ještě popsat ten svůj klid? Co třeba sraz se spolužáky z gymnázia, nebo plavání ve veřejných bazénech širokého okolí a dokonce i aqualandu Moravia, tam jsem málem nechala kosti, ztratila rovnováhu a taky obsah své peněžky. Ale stálo to za to, manžel s námi strávil celý den. Jak miluji tyhle mihotavé chvilku s celou mou rodinou. My 4 a spolu celý den. Luxus. Měli jsme sebou i neteřinku, tak si i ona užila společný pobyt. Ještě mi tu něco chybí … oslava 60 narozenin mého táty a 30 narozenin bratříčka. To zas byla akce, ještě dnes mě bolí nožičky a kyčle a a a…*wine* Pilo se, smálo se, tančilo se, bavilo se do rána bílého.
Takže osvícená bytost se ze mě nestala. Jsem to pořád já, kreativitou posedlá matka.
Snad už jsem na nic nezapoměla. Snad jen, že chystám další výstavy, odkazy vkládám na svůj fb. https://www.facebook.com/Dupynka/ . A taky, kterýkoliv z mých obrazů je k dispozici a vždy jako riginál, protože i při jisté podobnosti dělám drobné změny.
Také vám přeji klidné prožití zbytku roku 2018, vaše posedlá matka Věrka Dupynová
