Bonjour!
Každý den mám pětiminutovou lekci francouzštiny. Přiznávám, že jsem si ji poslední dobou dávala dost sporadicky. Teď jsem se rozhodla na ní začít pracovat, a to i bez nutnosti výhružek silvestrovských nocí…
Takže každý článek odteď rovná se na úvod jedno francouzské slovíčko.
Potřebovala bych, aby den měl alespoň 30 hodin, abych stihla všechno, co potřebuju, abych líp spala, měla hezké sny a přestala se budit hrůzou..
Místo tancování ve folklórním souboru, kam jsem se chtěla na moji vlastní žádost přidat, ležím doma, hovím si v mé gaučo-posteli zachumlaná v dece, omotaná šátkem do mrazu a deště. To protože cítím, že se o mě pokoušejí bacily, a že ne že musím, ale že chci poslouchat svoje tělo. A tak si dávám oddych doma. Pečuju o sebe a je mi dobře.
Protože kdo jiný si to zaslouží víc než právě já?! Stejně jako si ji zaslouží každý z vás…
I přes neutuchající zimu procházející celým tělem se vydám na terasu omotaná a obalená vším možným tak, že si protější sousedé můžou myslet, že se sem přistěhovala muslimka. V několika vrstvách chvíli přešlapuju na místě a sleduju výhled na kostel. Kdoví, jak dlouho si tenhle pohled budu moct ještě užívat, tak toho musím co nejvíc využít, a opět mě naplňuje nadějí a neskonalým blahem.
Sluchátka v uších mám i doma. I když jdu ven, i když jdu do koupelny, i když si dělám jídlo. Hudba mě provází celým mým životem. Vede moje rozpoložení, doprovází ho jako Bob doprovázel Bobka (nebo naopak?). Jde v jisté formě o závislost, která mě neskutečně osvobozuje.
Dnes jsem tím vším chtěla říct asi jen to, že je mi dobře. Že děkuji a že jsem stále víc a víc vděčná za krásnou práci, kterou mám. Mezi skvělými lidmi, v divadle, kde to miluju…
Sedící v kanceláři se ke mně line zvuk klavíru, nádherných melodií, a přitom si představuju, jak tanečníci v sálech naproti naší kanceláře ladnými kroky představují příběh…a já mám v hlavě zas ten svůj…
Pak ta chvíle doma, kde jsem jen já, myšlenky, hudba a pára vznášející se nad hrnkem kakaa. Vnitřní klid. Po dlouhé době.
Nevím, jak vy, ale já se nemůžu dočkat, co se mi dnes bude zdát.
A že jsem v dobrém rozpoložení…
Bonne nuit!
A jak si děláte radost vy?
