Každý rok je odloženo až 500 dětí. Martina Opava a Iva Říhová z nadačního fondu LA VIDA LOCA se rozhodly pomáhat opuštěným dětem, a tak v roce 2015 spatřil světlo světa projekt Život v kufříku. Jak projekt funguje a komu už pomohl? Na to nám odpověděla jedna ze zakladatelek Martina Opava.
Pomáháte opuštěným dětem schraňovat jejich vzpomínky. Jakým způsobem to děláte?
Život v kufříku je doslovně odvozen od naší činnosti. Plníme kufříky opuštěným dětem vším, co jim může pomoci překonat tu obrovskou díru v srdci po ztrátě či odchodu biologických rodičů. Fotografie se sestřičkami, pěstouny, dárečky od vzdálených tet, přáníčka od dobrých lidí, kterým tyto „bezprizorní” děti nejsou jedno… To vše je také součástí kufříku.
Právě tyto hmatatelné vzpomínky a fakt, že je zde svět plný dobrých lidí, kterým na nich záleží, pro ně mohou mít v budoucnu naprosto klíčový význam v utváření jejich identity. Do naší společnosti tak mohou vyrůst silné a zdravé osobnosti, které si přes nepřízeň osudu vybudují svůj vlastní šťastný život. Kufříky dostávají opuštěné děti již ve 45 porodnicích a naším cílem je projekt rozšířit do 60 nejexponovanějších porodnic v ČR.
Jak konkrétně si tuto pomoc můžeme představit?
Pomáháme v několika rovinách. První z nich je výroba, plnění a rozvoz kufříků do spolupracujících porodnic. To zahrnuje spoustu organizační práce, komunikace s dobrovolníky po celé ČR a samozřejmě spoustu cestování. Druhou rovinou je prevence. Snažíme se o to, aby se v dlouhodobém horizontu počet odložených dětí snižoval, a to díky našemu preventivnímu programu Život a já na základních školách. Největším úspěchem pro nás je, když každý kufřík, který naplní své poslání, dítěti pomůže uvěřit v sebe sama i svět okolo nás.
Povězte mi, v čem je váš projekt jedinečný? Existuje ještě něco podobného tohoto druhu?
Život v kufříku je zcela unikátní. Je založen na hluboké empatii, lásce a dobrovolnictví zdravotníků a pěstounů, kterým nejsou osudy opuštěných dětí lhostejné. Vznikl jako přirozená iniciativa a rozrostl se do krásného projektu, kterému dnes fandí již více než 2 500 lidí. Tento projekt je zcela jedinečný také v evropském měřítku. Krátce po jeho založení jsme byli kontaktovaní z Francie, Švédska a Slovenska s gratulacemi k jedinečnosti projektu. Okolní země také řeší otázku odložených dětí, ale pouze u nás máme projekt Život v kufříku, který plošně ve všech krajích ČR těmto dětem daruje kufřík vzpomínek.
Další jedinečnost spočívá v tom, že ani já, ani Iva jsme před rokem 2015 neměly žádnou zkušenost v neziskovém sektoru. Nejsme manželky zámožných podnikatelů, modelky, miss ani jiné celebrity. Prostě jsme dvě holky z Moravy, které cítily potřebu něco změnit.
Zní to moc pěkně. Jaké jsou ohlasy na váš projekt?
Ohlasy jsou velmi pozitivní, a to ze všech stran, od zdravotníků, pěstounů i adoptivních rodičů. Těšíme se jednou na zpětnou vazbu přímo od dětí.
Čemu se aktuálně věnujete a co chystáte do budoucna?
Aktuálně nám nejvíce času zabírá snaha o získání finančních prostředků – fundraising. Zkoušíme podávat žádosti o dotace, granty, příspěvky… Ale je to velmi těžké, zdlouhavé a administrativně náročné. Abychom mohly Nadační fond a celý projekt dlouhodobě vést, hledáme generálního partnera, nebo i více menších partnerů. Protože obě dvě pocházíme z obchodní sféry, nenecháváme fundraising jen u žádostí, ale ze všech sil se snažíme o získání vlastních zdrojů. Vytvořily jsme několik produktů, které se dají zakoupit, pořádáme akce, z nichž výtěžek opět putuje na kufříky, snažíme se oslovovat zajímavé osobnosti s prosbou o podporu a zviditelnění projektu. Práce máme nad hlavu.
Povězte mi ještě o kompletování kufříků. Co všechno v nich jednou děti, až vyrostou, najdou?
Kompletování kufříků je doslova plnění kufříků věcmi, které nám dobrovolníci posílají nebo které kupujeme. Kompletace zahrnuje památníček pro uchovávání všech důležitých informací, včetně otisku nohou a ručiček, první ručně vyráběnou hračku, dudlík a kojeneckou lahev, první obleček, fotoalbum na fotografie, které pořizují zdravotníci.
Další kompletaci již dělají zdravotníci: do kufříku vkládají fotografie, otisky, přáníčka zdravotníků i například zástupců města, výtisk z novin z daného dne narození a další talismany. Finální kompletaci již mají za úkol pěstouni či adoptivní rodiče, kteří do kufříků vkládají vše od prvních vstupenek do zoo přes další fotoalba, hračky a vše, co pro děťátko něco znamená a mohlo by v budoucnu chtít vidět.
Kolikačlenný jste tým a co má každý na starost?
Nyní jsme již 4členný intenzivní tým a dalších několik úžasných žen nám pomáhá při svých náročných povoláních svou expertízou a propojováním kontaktů.
Můžete popsat konkrétní příběh kufříkového miminka?
Náš nejšťastnější příběh kufříkového miminka se hned na počátku 2016 odehrával v Karlových Varech. Maminka sice odložila svého chlapečka, nicméně sestřička na šestinedělí velmi dobře vycítila, že maminka by si ráda miminko nechala, jen k tomu nemá sociální ani finanční zázemí. Po celý rok sestřička s maminkou pracovala, pomohla jí najít bydlení, práci a zároveň se starala o chlapečka jako pěstounka na dobu přechodnou. Happyend se stal, když po roce maminka po několika žádostech a s podporou zdravotní sestřičky ročního chlapečka dostala zpět do své péče a k tomu kufřík plný vzpomínek za celý první rok děťátka.
Maminka se dodnes vzorně stará, sestřička jezdí i s manželem chlapečka navštěvovat a dotváří mu tak jeho neúplnou rodinu. Kufřík má maminka s je památkou na rok, kdy nemohla s chlapečkem být, ale díky němu a všem informacím a dárečkům v něm může chlapečkovi jeho životní cestu vyprávět od samého začátku.
Život v kufříku v číslech
- Kdy byl projekt založený: 21.12.2015
- Kolik nemocnic v rámci ČR je do projektu již zapojeno: 47 porodnic
- Kolik dětí obdrželo Kufříky vzpomínek v roce 2019:- 310
- Kolik dětí bylo Kufříkem vzpomínek od počátku projektu obdarováno: 1 100
Foto: archiv projektu Kufřík vzpomínek
