Byl krásný letní večer a na prázdninách jsme měli synovce a neteře.. tak jsme si udělali stezku odvahy… Všechno bylo fajn až na to že s náma z lesa přišlo ještě štěně.. snažili jsme se ještě v noci najít majitelé ale zbytečně… Štěně jsme Uložili do krabice vedle postele a nechali vše na náhodě. Ráno moudřejší večera .. 🙂 Hned ráno jsem dala inzeráty s fotkou .. jen ať je pes co nejdřív doma u svých majitelů. Vše se vyřešilo hned druhý den dopoledne.. Psa jsme vrátili a úplně na něj zapomeli … Týden na to přišla teta a řekla mi že jsme psa ukradli … Jenom jsem na ni nevěřícně zírala.. Opravdu moje vlastní rodina vykládá tohle ??? Lidi zamyslete se … Co z toho máme ? Že se budeme navzájem pomlouvat? Nadávat si ? Ne já to dělat nebudu a o to víc nechápu ,že ani rodina nedokaze držet při sobě… A to pověstné ponaučení ??? Nikdy se na nikoho nespoléhej,,, to že si někdo říká rodina .? Dobře mu tak… Raději jednoho super kamaráda než ” rodinu”
