Říká podnikatelka a konzultantka pro rovné příležitosti Katka Kaňoková. Ptali jsme se jí, jak vypadají její typický všední den.
Jak skloubit pracovní úspěch a rodinný život bez stresu
Tady je odpověď.
8.00
Jsem ranní ptáče. Poslední tři roky vstávám ve čtyři. Udělám si bezkofeinové kafe, přečtu internetové portály iDnes, Seznam, ŽENYsro a jdu se projít po našem domě. Vždycky si uvědomím, jak se máme, že bydlíme v domě se zahradou a s krbem a jak jsem tady šťastná. Tohle mě pozitivně nastartuje do práce. Začínám kolem 4.30 a jedu do 6.30 v kuse. Dvě hodiny jsem maximálně efektivní, pracuji na auditech, akčních plánech, prezentacích. V 6.30 chystám holkám snídani a starší dceři svačinu do školy, vařím čaj. V 7.00 obě budím. Oblečení už mají nachystané den předem. Když je zima, dávám ho na topení, je to příjemné, když vklouznou do teplého. Školu a školu máme od domu pět minut chůze, tím nám všem odpadá spousta stresu. Když neškolím a pracuji z domova, mezi osmou a devátou máme s mým mužem pravidelnou snídani. Pokud školím nebo mám schůzku, v 8.30 vyjíždím z domu.
10.00
Záleží na tom, jestli školím (zhruba dva dny v týdnu) nebo mám home office. Bydlíme v domě, kde mám klidnou místnost coby kancelář. Pokud školím, pak většinou od devíti do dvanácti. Vyhovuje mi to perfektně, protože ve 12.30 stíhám vyzvednout mladší Terezku ze školky a následně starší Elišku ze školy.
12.00
Obědvám. I když školím, stíhám se vrátit z práce zhruba do jedné hodiny. Což je parádní, protože zvládám jíst s oběma dcerami. Mladší Terezka má sice obědy ve školce, ale když nás vidí jíst, má taky hlad. Když jsem doma, vařím, když ne, dojídá se to, co zbylo od večeře. Při obědě proberu s dcerami život a řekneme si plán na odpoledne.
14.00
Moje šesťačka Eliška dělá úkoly do školy. Tereza si hraje a využívá toho, že má v tuhle chvíli k dispozici všechny hračky a nemusí se o ně s nikým dělit. Po očku koukám na obě a vyřizuji maily a telefony. V 15.00 odvážím Elišku na kroužky. Má dvakrát v týdnu volejbal a jednou angličtinu. Zbývající dva dny má volno, to pak trávíme ve třech a všechny spolu.
16.00
Když je Eliška na kroužku, trávím čas s mladší Terezkou. Hrajeme si nebo trávíme čas venku, nejčastěji na zahradě. Mezi čtvrtou a šestou taky vařím večeři. Většinou nijak dopředu neplánuji. Hodně často dělám pečené brambory, rizoto, v létě saláty, lehké těstoviny a polévky na milion způsobů. Jsou to jídla, která zaberou minimum času a všem nám chutnají. Někdy nechám holky hrát si chvilku samotné a jdu se na dvacet minut kolem rybníka – je to dokonalý relax a vyčistím si hlavu.
18.00
Přijíždí partner z práce a u nás doma je to jako v úle. Holky skáčou na tatínka, jedna přes druhou vypráví zážitky, do toho mluvím já. Večeříme kolem sedmé. Holky často jedí o něco dřív, ale vždycky s námi sedí u stolu. Na tom trvám. Stejně jako na tom, že spát chodí do uklizených pokojů. Takže mezi sedmou a osmou uklízejí hračky. Někdy u toho diskutují, ale udělají to a jdou se koupat. Já mezitím rozestelu a partner přichystá třísky a dřevo do krbu. Topíme denně, vyjme velkých veder. Spálíme čtyři kubíky dřeva za zimu. To je ale minimální cena za relax, uvolnění a pohled do praskajícího krbu. Holky si pak čtou, mladší čteme na etapy všichni: postupně od Elišky, partnera, já to pak zakončuji.
20.00
Náš čas s partnerem! Zásadně! Krb, červené víno, povídání, uvolnění, někdy televize. Pokud se díváme, pak jen na české seriály. Teď třeba Přístav nebo Dr. Martin. Seriál se točil v mých rodných Beskydech, tak proto.
22.00
Toaleta, odlíčit se, vyčistit zuby. U večerní hygieny zrekapituluju, co se mi podařilo a s čistou hlavou uléhám. Usínám v půl desáté, v deset maximálně. Spím okamžitě – vždyť ve čtyři zase vstávám.
Zdroj foto:Pixabay.com
