Znáte ten pocit, kdy nemůžete v noci spát, nebo když jedete autobusem, metrem a už si přehráváte v hlavě, co musíte doma udělat, co uklidit, co nakoupit nebo co budete vařit k večeři.
V hlavě už si nastavujete budík na druhý den ráno, protože vlastně musíte do práce dřív, aby jste stihli všechno do konce pracovní doby.
Já patřím mezi lidi, kteří přemýšlí prakticky pořád. V noci nemůžu spát a počítám. Počítám, kolik peněz ještě zbylo, jak dlouho ještě budeme moc být na cestě, kolik benzínu budeme muset ještě zaplatit, nebo co musíme nakoupit, aby to v autě vydrželo alespoň tři dny.
Nejlepší na tohle je se jít projít. Neříkám to proto, že bych byla extra sportovec, nebo ráno vstávala v pět a chodila běhat.
Říkám to proto, že pro mě se vykopat z domu nebo z postele je čím dál těžší, a čím víc člověk pracuje tím víc se mu o víkendu nechce nic dělat.
Tady na Zélandu tohle není možný, protože když cestujete v autě tak máte jasnou rutinu. Ráno musíte vstát, uvařit si čaj, protože se musíte něčím zahřát, musíte se najíst a vyčistit si zuby někde na veřejných záchodech.
Máte svým způsobem každý den rutinu, ale donutí Vás to vstát a jít a dělat něco jiného. Každý den vidíte jiné věci, potkáte jiný lidi. Někdy Vás to překvapí, že se s Vámi jen tak začne někdo bavit a zajímá se odkud jste, co děláte nebo co plánujete.
Jen tak se s námi včera zastavil starší pár a ptali se nás, kde jsme byli a co jsme viděli.
Nedokážu určitě popsat ten pocit, jak se člověk cítí. To, že vyjedete cestovat a žijete jiným způsobem nezmění, kdo jste, co jste zažili, nebo to jestli Vám někdo ublížil a pořád je to ve Vás a lidem nevěříte. Lidi často jezdí cestovat, aby se změnili a aby se vyrovnali s bolestí, kterou jim někdo způsobil.
Na chvíli Vám to pomůže, na chvíli na to přestanete myslet, protože děláte věci jinak, ale jakmile se vrátíte do starých kolejí tak se Vám to vrátí jako bumerang.
Vaše hlava a vzpomínky jdou s vámi kamkoliv jdete, ale zvyky jdou změnit, jde to pomalu ale přece a tak zas až budete přemýšlet zkuste udělat něco jinak, donutit se vyjít ven, nebo se sejít s přáteli a nebuďte sami.
||Blog
