Nemyslím si že jsem slabá,
to jen ta bolest je příliš silná.
Přišla znenadání a dostavila se okamžitě,
nečekala jsem to a nejsem připravena,
takové emoci čelit.
Sžírá mě zaživa a drásá mi srdce,
ano to které nemůže zapomenout,
přesto že chce.
Jednou tam jsi,
navždy tam zůstaneš.
Hledám cestu z toho kruhu,
nemůžu se dostat ven.
Jsem zoufalá a propadám citům,
stíny mě dohání a já chci konečně ticho.
Nepamatuji si co je to hvězdný třpyt,
nevím kdy jsem naposled zahlédla sluneční svit.
Je tu jen tahle černá tma.
Nevzpomínám si jaké to bylo,
když mou kůži olízly sluneční paprsky,
moje plíce už dlouho nevdechly čestvý vzduch.
Moje vlasy si nepamatují kdy je naposled někdo pohladil,
a moje srdce bez tvé lásky okoralo.
Musím odsud pryč, nezvládám ten nápor emocí,
v hlavě milion hlasů, už neslyším ten svůj,
přitom jediný který chci slyšet je ten tvůj.
Usměj se na mě a vynes mě do nebe.
Zachraň mě z té tmy než se v ní utopím.
