Šokující fakta o potravinářské chemii: Bobří žlázy a drcení brouci v jídle
Žijeme v hektické době, často jíme ve stresu a máme jiné priority, než je čerstvě uvařené jídlo. Aby mohl potravinářský průmysl vyhovět dnešním požadavkům společnosti na výživu, zrodilo se velice progresivní odvětví potravinářské chemie.
I když se různá barviva, emulgátory, antioxidanty, konzervanty a další látky, souhrnně nazývané jako přídatné látky nebo hovorově „Éčka“ používají v potravinách už relativně dlouhou dobu, jejich skutečný rozmach přišel v ČR až po roce 1989.
CO CHCEME, TO MÁME…
Společnost věnuje více času a peněz svojí zábavě nebo péči o svůj zevnějšek, ale věnovat se jídlu už nepokládá za důležité. To vše samozřejmě nahrává provozovatelům různých rychlých občerstvení tzv. fast foodu, jejichž návštěvnost se těší stále větší oblibě. Na jedné straně bychom raději kupovali potraviny bez „Éček“, ale na druhé straně po nich svým nutričním chováním voláme.
Po dobách komunismu se mnohým určitě nestýská, zvláště po jednotném výběru zboží v samoobsluhách, ovšem potraviny měly tenkrát jednu podstatnou výhodu – většina z nich nebyla ani konzervována, ani uměle barvena. A právě nemožnost výběru v dřívějších dobách je možným důvodem dnešní touhy po extrémních potravinách. Začala převládat kvantita nad kvalitou. Několika metrové regály nabízí velice široký výběr potravin. Lidé si však ještě nezvykli na to, že si mohou vybrat i v základních potravinách, a tak se při svém výběru nechávají raději ovlivnit lákavě zabaleným zbožím, většinou se značně dlouhou trvanlivostí, zajímavou barvou či intenzivní vůní, které považují za „něco lepšího“, za zboží vyšší kvality. A to vše nejlépe za nízkou cenu, tzv. „kvalita za super ceny“, jak hlásají reklamní slogany různých hyper či mega marketů. Nelze ale chtít kvalitu za nízké ceny, a to si neuvědomujeme.
V době, kdy veškeré sezónní potraviny jsou k dostání po celý rok, jogurty a další výrobky mají několika měsíční dobu použitelnosti či minimální trvanlivosti a na pultech se objevují limonády fosforově zelené barvy, to vypadá, že lidé ztrácí zdravý selský rozum a smysl pro vnímání přirozenosti. Začali jsme ignorovat přírodu. Při výběru potravin se neřídíme tím, co naše tělo opravdu potřebuje, ale tím, co nám chutná. Podle určité studie žijeme v éře „umělé přirozenosti“, v níž i příroda je přirozeností „z druhé ruky“
Castoreum: Anální žlázy bobra s příchutí malin
Představíte si pod označením „přírodní aroma“ vůni malin nebo pravou vanilku? Asi vás nenapadlo, že pod tímto nevinným označení se může skrývat látka Castoreum, která se získává z bobřích žláz, které jsou umístěny u řitního otvoru. Tuto zajímavou přísadu můžete najít v alkoholických nápojích, žvýkačkách, jogurtech, zmrzlinách, pudincích i omáčkách. Aby toho nebylo málo, Castoreum najdete například i v parfémech.
Karmín: Rozdrcení brouci skvěle barví
Další přísadou ve vašich oblíbených marmeládách, sladkostech, instantních potravinách a vlastně všem, co má krásnou červenou barvu, je Karmín s označením E120. Barvivo se získává jako extrakt ze sušených rozdrcených těl samiček brouka Nopálovce karmínového, které musejí být navíc oplodněné, aby v sobě měly barviva co nejvíce.
Šelak: Výkaly pro větší lesk
Sáhnete v supermarketu po krásně naleštěném ovoci a milujete lesklé barevné želé bonbóny? Pak společně s oblíbenou pochutinou jíte výměšky hmyzu, který se jmenuje červec lakový. Výkaly brouka označeny kódem E904 najdete nejen na ovoci a ve sladkostech, ale také v sušeném ovoci, oříšcích a zrnkové kávě. A protože šelak dodává opravdu krásný lesk, je přísadou i v lécích nebo voscích na auta.
A to je jen pár jedovatých věcí…a hádejte kolik jich asi tak existuje a masově se papají…bleeee
Zdroj foto: Pixabay.com
